...pěkné;)...láska je andělsky zapeklitá věc;-D

ta je krásná...tady ti jednu posílám...*...svítivou a hřejivou...kdyby jsi se náhodou cítil sám...;)

hodně osobní báseň...emoce...
a ty bílé tulipány...hm;)

..každý máme své slunce a všem nám svítí stejně, jen z těch možností si vybíráme každý jinak... a báseň? Zkrášlí duši... :o)

setkala jsem se z žárlivostí...s nedůvěrou...která pomalu ale jistě ubíjela vztah...
spálený most už je za mnou....
teď jsem ráda...že můžu znova rozsévat důvěru...snad vzklíčí;)

přesto že je tak křehká...je základním kamenem všech vztahů...;)...bez ní se "domy" boří...

Já jsem poměrně důvěřivý člověk...pro jistotu mám ale intuici, která mi o člověku taky hodně napoví;)
spíš než k člověku postrádám důvěru k závazkům ve vztahu...prostě radši nic neslibovat, nic nenamlouvat...
ale to mám asi nejspíš z toho co vidím okolo sebe...hm...

máky rychle opadají...ale semínka důvěry dlouho klíčí...nezbývá mi nic jiného než čekat a opečovávat je;)

hm... moc hezka ;)

:-)

k pusmani... ;) lehka, hezka... ;)

je to hladivý a ze života.

... upřímně ... podobných básniček už jsem četl ... mraky ... jako terapie ... vypsat se z toho ... proč ne ... ale jinak ... žádné zajímavé obraty ... obrazy ... stejně tak rýmy ... obzvlášť to vynikne v tom sdruženém rýmu ... o rytmu se bavit nebudeme ... takže se nezlob ... ale tohle mne nevzalo ... :-( ... škoda ...

..hmm..někdy to tak vážně vypadá..

... jo zacelí ... aby udělaly místo jiným ...

Ano, pravda, ale vždycky se ty rány nějak zacelí a jdeme zase dál!

... tak mne napadlo ... jak málo slov stačí ... aby člověk něco řekl ... a kolik jich potřebuje ... aby neřekl nic ... :-(

Já to říkám pořád, že jsi létavý básník!, opravuji: létavý výborný básník:-) Pěkné!

Souhlas s nostalgikem, ale je to milé.

I takový je život.