Život

Jednou je jak
plavba po moři ...
klidná a pak
hned těžká ...

Někdy tak lehce
zdoláváš pohoří ...
jindy je těžké
přežít vteřinu dneška ...

S každým ránem
něco přijde
ať to zlé
a nebo krásné ...

Stejně ze tmy
slunce vyjde....
Dál se budou
skládat básně ...

Když slunce stojí
správně nad hlavou
vykouzlí z trpaslíka
velkého obra ...

bolesti zase odplavou ...
a z dvanácti
karet měsíčních
nemůže NEBÝT
nějaká dobrá ....

Je zbytečné
život proklínat
za věci zlý ,
či neprožitý ...

Věřím, že v nás
všech dál dřímá
tichá
"Hope of nativity "