... taky jsem si nedávno říkal že by mohly být zase Vánoce... ale asi jiné než ty Tvoje

výborné!

tohle se asi člověk musí naučit

ehm... ja a krast cizi zrcadla? no... trosku jste se spletli...

hezke... ano... hezke...

povedená to záležitost! takových jen víc!

nejchlupatější nepřehlédnutelností? :-))) Zajímavý koment..díky za něj ;)

Má duše touhou zešílí
vždy, když Tvůj dotyk motýlí
těch křídel slunečních
vrátí mé tváři smích!

Sosáček vlahý od rosy,
o tykadélcích Tvých má sní,
já moc přál bych si býti práv
pít s Tebou nektar lučních šťáv,

a myslet něžně na Lásku...
Já poznal jsem Tě, žluťásku!
A jestli jsem se mýlil snad,
přiznám svůj omyl velmi rád!

Však ne, já poznávám Tvůj styl,
já motýlkem též kdysi byl
s křidélky v něžném blankytu!
A teď moc rád jsem, že jsi tu!

A jestli tu snad haraším
s motýlkem zcela neznámým,
snad aby s hanbou uletěl
světák motýl Emanuel...
;oQ

Nikdo nemůže nalákat nejistého nesmělého nechápavce na něhu nepoznané nádhery naší Nanynky nadané největší neskromností, nejhlubší a nejchlupatější nepřehlédnutelností na nejintimnějším nalezišti našich nesplnitelných nadějí!;q)

Rozhlížím se dokola,
oči jako 100dola,
po 100pách jdu vpřed,
pak se vracím z5,
100pa se mi tra→tila,
kde jsi [K(dí)O] rozmilá?
"Tlačil"po jsem únavu,
při100upil na Tvoji hru,
po 100pě nohy běží,
znaven klesám na 4,
vzdávám to, je boji!
Ani on už ne100jí!

Naděje krouží nad lesy,
Marcelka snad vzpomene si,
že ten svět kol ní skrývá Tebe,
cos jí chtěl přinést kousek nebe,
a celý život budeš snad
roli dona Quichota hrát,
pro lásku krásnou jako sen
než změníš se v pouhý prach jen...

proklatě,
ta holka je vatě.
nebo že by někdo byl,
že by zkoušel její styl.

zatím to vede, ale do půlnoci ještě děl....

Děkuju za komentáře,
neprozradím vůbec nic.
Možná špitnu do polštáře:
to já- "sůva z Nemanic":-)))))

Nádherná je píseň Tvoje,
ten nápěv jako bych znal,
hned vidím světlušek roje,
jen od "G" bych to snad hrál!

hezké "melodrama"

Když tanec lesních vil
se do vzpomínek skryl,
jezero je vyschlou louží,
nad ním smutek jak pták krouží,

z nitek jasu měsíčního
dál pohřební věnec vij,
smutno bez zpěvu vílího...
V srdci svém ten pocit skryj!

Možná, když si budeš přáti,
(srdce čisté budeš mít!)
vílí zpěv se sem zas vrátí,
zas budeš mít pro co žít!
;o)

Budík mi tu tiká tiše,
soustředím se na hádanku,
kdo to tu tak pěkně píše,
tipnu si: Jsi to ty, Janku?

a kolik dostane za odměnu ten, který ji najde?...
moc pěkná báseň...;)

Nemysli si, moje milá,
že i mne jsi pomýlila,
když pro změnu (to se cení!)
neblokuješ hodnocení!
Pokud přec se nemýlím,
kdo jsi, to už dobře vím!
(Možná však napodobil
kdosi mistrně Tvůj styl...)
;-(I)