Láska na jeden dotek

Jsi panenské území,
které můžu mít jenom chvilku.
Jsem láska na jeden dotek,
tak jako lze jednou použít sirku.

Tak jako list papíru,
jenž první písmeno změní.
Jen první dotek na kůži,
má to kouzlo chvění.

Nežij lásko zítřkem,
jenž tě smutkem svírá.
Byť voda nese stovky jepic,
jichž tělo v milostné křeči zmírá.

Taky mají na lásku pouhý den.
A v pravdě jejich poslední.
Zbyde jen život nový,
až se zítřek rozední.

Tak vnímej krásu jejich letu,
zásnubní let i smrti taje.
Po mně má zůstat pocit štěstí
a prázdný hrnek od ranního čaje,

Jsem vzpomínka co ladí koutky,
a v očích světlo zhasíná.
Jsem pohádka na vnitřních stranách víček,
jsem pohlazení vlásků, po němž se usíná.