Zajímavý zážitek a nic se neděje náhodou. Dal sis tím to velké uvědomění. Nejdřív najít svobodu uvnitř sebe, pak se otevírají úžasné možnosti ve vnějším světě. A pokud někde máš být, postupně tě to tam dotlačí, možná nakonec vykopne. Plán své duše a potřebu zkušenosti nejde obejít...

děkuji vám všem :)

Kdopak asi bude mít z nákupu největší radost...? :-D

Odvážné, vědomé gesto...

Už i ta zvířátka jsou zvrhlá... :-D

To teda od ní fakt není hezké ;-)

človiček: Díky, no, pokud to tak cítíte, stále se ještě máte co společně naučit...

Celé to je velmi pěkné, milé. Ale ta první strofa, to je geniálnosti sama.

Tři rány osudu
komentovat nebudu.
Snad v pořadí třetí
nejsi nyní sám?
Osud by byl vystřídán.
Život tvůj má mnohá dějství.
Ony znají již tajemství.
Pokoj všem.

Pěkná představa.

Hezká.

Štěstí je někdy dost plaché

tak to chodí... drž se

Výborný, není co vytknout, fakt rozmanitost uhlů a vrstev příběhu. Jen si uprav časování .Druhý odstavec začínáš přítomností (dorazil jsem) a pak to skočilo do vyprávění v čase minulém. Nevím co ti tam sedne víc. Jinak klobouk dolů.

Sasanka: Možná ani tolik nezáleží na tom, zda opustíme svůj kotec, město, stát či planetu, poněvadž sebou si bereme ven zase jen sebe a nic jiného o pocitu štěstí a radosti možná nerozhoduje. Šnek, mravenec nebo strom nevykazuji žádné dopady svého omezení v prostoru .

Dandy: Nerad opouštím verš, ale postoje se někdy zveršováním jakoby drolí. Tak improvizuji s články . Díky kámo.

Miňko: Osobně jsem mikroregionální človíček. Jakmile zmizne věž našeho kostela, tak nejsem doma. Mám to místo rád čím dál víc. A pak se podívám na nádherné panoramata světa a říkám si, jsem omezený tele nebo ne. To samé ale prožívám v vztazích. Je to dilema, kde mnohé dveře zavírám ba zazdívám, abych nemohl vstoupit.

Nádherně jsi to popsal. Dávám ve všem za pravdu, a to i z vlastní zkušenosti. Já se staral o selata na vojně, i když jen 6 týdnů, ale bylo to obdobné. Na druhou stranu, znám spoustu lidí, a to velmi dobrých lidí, kteří prožili celý svůj život ve své ohradě, ve svém teletníku či svinčíku, ve své vesnici, svém sídlišti, svém ohraničeném okolí, a přesto žili život šťastný a naplněný. Inu...

Miňko: Také děkuji.

Vždy pobavíš! Díky..