Loutkář

Zvedl rozpálenou cigaretu z parapetu a zaostřil pohled na chlápky v autě před barákem. Byli tak nenápadní, až mu to vyloudilo úsměv na tváři. Musel se přes ně nepozorovaně dostat. No nic Richarde, není na co čekat. Živí nepočkají. Těšil se na víkend, i když věděl, že je to naprostá hloupost. Za posledních pár let v jeho kariéře detektiva bylo volno prakticky omylem a spíše obsahovalo pár týdnů ve špitále, než rekreaci. Jediné co ho uklidňovalo, byly procházky po hřbitově. Rajská zahrada s mrtvými, které už nemůže nikdo zabít. Uchechtl se sám pro sebe a radši přidal do kroku.

Kdesi na konci chodby vytrvale zvoní telefon...

V kanceláři šéfa oddělení vražd je přetopeno a stoh složek s případy se bortí pod vlastní vahou. "Haló? Tady inspektor Hardy, co potřebujete?" Po chvíli s povzdechem položil telefon a přemýšlel koho poslat k tak nestandartní vraždě. Nakonec se rozhodl, že pojede k případu sám. Aspoň vypadne na chvilku z kanceláře a napraví si náladu nějakou pořádnou snídaní s kávou.

Dav čumilů se tlačil dovnitř staré budovy divadla. Ochranka v podobě jednoho panáka se směšnou čapkou byla hrubě nedostačující. Než se Hardy prodral dovnitř, paparazzi už měli stovku fotek na titulní stránky. Ten parchant si teda uměl vybrat místo pro vraždu. "Mohli by jste laskavě opustit budovu? Všichni kdo nejsou od policie ven! Trochu úcty k mrtvé prosím! A uzavřete to tady sakra." Konečně se prodral k tělu. Jakýsi zamotaný kokon ženského pohlaví, zavěšený nad prkny co znamenají svět. Už viděl ty titulky. "Bože, to bude humbuk." Zašeptal rozmrzele inspektor.
Zároveň dorazila i vrchní ohledavačka mrtvol. Zrzavá, vysoká, přemoudřelá a maximálně spolehlivá čubka. Alespoň z Hardyho pohledu. "Diano fotky!" "Kde je kurva můj detektiv!" Pustil trošku hrůzy ven, aby nebylo pochyb, kdo to tu vede.

Konečně jsem dorazil na místo. Starýho řev byl slyšet až ven. Je ve svém živlu tlustoprd, ale svou práci umí, to se musí nechat. Rozhlédl se po okolí. Moc lidí, než aby to mělo nějaký význam. "K vašim službám pane" zasalutoval s cigárem v hubě, aby šéfa patřičně uctivě nasral. Tomu říkám načasování. Stejně věděl, že ho má tak nějak svým způsobem rád a nedá na něj dopustit. To on mu dal echo, že vnitřní na něj pověsilo ty dva blbce.
Diana už byla ve svém živlu. Kdyby nebyla tak ujetá, mohla fotit modelky. No paráda, co to tu máme...
Sexy motýl visel zamotaný v provazech ze stropu. Nějak mám pocit, že není první ani poslední. Musím sehnat někoho, kdo tyhle provazový legrácky umí a vyzná se v tom.
Lady D. jakoby věděla kam se jeho myšlenky ubírají. Vytáhla z kabelky kapesník, něco na něj načmárala a s mrknutím položila do jeho otevřeného zápisníku. Ta holka je prostě nejlepší. Na kapesníku stálo "Sejdeme se na pitevně" a srdíčko. Pod tím telefonní číslo a obrázek šibenice.
Po zapálení další cigarety se vydal směr telefonní budka. Zvedla to nějaká ženská,tak jí objasnil od koho má číslo a domluvil si s ní na večer konzultaci. Zrovna teď mu žaludek hlasitě oznamoval svojí existenci. Na rohu ulice stál stánek s hotdogama. Dal si double menu a šel si sednout na lavičku kousek od vlakového nádraží. Měl chuť i na panáka, ale slíbil sám sobě, že začne žít trochu zdravěji.
Další cigareta zpečetila jeho rozhodnutí. Vydal se na stanici pěšky,aby mohl chvíli dumat nad případem. Něco mu na tom nesedělo nebo spíš sedělo až moc.

Při příchodu do kanceláře ihned oslovil sekretářku. "Rito drahoušku, mohla by jste mi vyhledat případy související se svazováním a prosím zavolejte i jinam, ať víme jestli nejsme jen další štace nějakého vražedného ochotníka." Odcupitala na výzvědy a jeho kroky zamířily přímo na pitevnu.