Moc hezká.

Krásná báseň i tvůj komentář Shane.

Ještě mě tak napadá, ohledně toho ohně. Protože je to něco co se používá v zákopech, ale současně je to něco, co se tak trochu zakazuje (potlačuje). Tak z toho plyne skvělá příležitost pro konflikt mezi vojáky a jejich velitelem. A řekněme, že by se nakonec nechal ukecat a dovolil to.

A mohlo by to mít i další dohru. Pokud to plánuješ spíše jako román než povídku, tak by bylo zajímavé, kdyby se jim ten oheň nakonec nevyplatil. Bohužel nevím jestli jde o válku současnou, protože se to trochu tváří jako první světová, i když bitva o Bahmut připomíná první světovou, ale jen připomíná. Jsou jiné technologie, jiná struktura armády a nikdo nepočítal s tím, že se ještě někdy bude bojovat v zákopech.

Řekněme, že je ta střelba nijak neprozradila, ale v budoucnu se může objevit dron s termovizí a oheň zachytí. Potom je zasypou dělostřeleckou palbou.

V příběhu pomáhá, kdy v ní je dostatek konfliktů a zápletek.

Podle toho, že Honza střílel dávkou, bych čekal že je to začátečník a je na frontě krátce. Bylo by fajn vidět, že velící bude i tak mít nějaké keci o šetření s municí. Už jenom proto, že by měl keci i kvůli tomu ohni.

Až by přišla dělostřelecká palba, tak by po ní nastoupila pěchota a obrněnci. Museli by se bránit a munice by proto vydržela jen pár hodin. Takže by je příběh potrestal i za to plýtváni municí.

Zajímavá a bolestná.

Moc pěkné.
Zpěv velryb bude vyjímečný zážitek.

Psavec: Děkuji moc.
Je psaná na fotku z velehor.

Rozhodně to vůbec není špatné. Zajímavé téma, nechybí zápletka ani její rozzuzlení. Příjemný konec. Má to začátek, prostředek i konec. Přesto jako povídka je to nedotažené a díky slabě budované expozice, kdy o postavě vím jenom to, že se jmenuje Honza a nachází se v zákopech někde na frontě, je poněkud málo. Nevím nic o tom jak se tam dostal, nebo o jakou válku se jedná. Co je to za místo. Nevím jaké má Honza vlastnosti, nějaká rodina, vztahy s vojáky na frontě. Prostě velmi plochá postava.

Připadá mi to jako taková demoverze, experiment nějakého širšího (většího) příběhu, který teprve zpracováváš. Jinak palec nahoru navnadilo mě to. Nechybí napětí protože si pohráváš s mým očekáváním a chtěl bych vědět co bude dál, nebo jaké hlasy mu pomohli.

Postava si úspěch (snídani) zasloužila. Sice zápletka působila jako náhoda, že byl ve správný čas na správném místě, ale oceňuju, že vše vyřešil volbou (nezastřelil, ale získal zajatce). Sice asi nešlo o náhodu v pravém slova smyslu, protože tam byli nějaké hlasy, takže jeho probuzení možná taky nebyla náhoda.

Trochu je divné, že střílel dávkou. To asi byli hodně blízko, jinak by příliš netrefil. I tak bych čekal na frontě šetření s municí obzvlášť, když zásobování vázne. Oheň na frontě může prozradit pozici, ale dejme tomu, i to se dělá a kolikrát se nic nestane. Nějak si vařit musejí. Většinou to na frontě jedí studené a o to více trpí. Až v zázemí bývá oheň. Na frontě se vojáci točí cca po 8 až 12 hodinách, pokud to tedy jde (obklíčení, silné odstřelování a podobně).

Necítím z toho to utrpení, jak byl mokrý a promrzlí. Až moc velký pohodář na to utrpení všude. Na frontě se spí průměrně 4 hodiny. To je minimum, aby mohl voják vůbec fungovat. Dá se to vydržet pár měsíců. Jinak se na frontě spí strašně mizerně a jenom tak snadno neusneš (strach, utrpení a jiné důvody).

Tahle je moc hezká.

Moc se povedla.

Bezva miniaturka.

Hezky jsi to poskládala.

Líbí se mi.

Zaujala.

Modřín: Děkuji.

Pěkná,

človiček: Dík za prima veršíky.

Dandy: Díky, kámo.

https://www.vinarstviklucov.cz/ ;-)

jo...přesně...jenže...

Krásná, baví mě tvé neotřelé obraty, neobvyklá spojení a propojování motivů novými způsoby.