Jak jsem odpustil Ježíšovi fakturu.

To jsem Vám jednou zase zatočil kormidlem a stal se takřka přes noc OSVČ. V nových montérkách s furiantským logem fir. SNAHA jsem vyrazil hledat zákazníka. A koho jsem nepotkal. Kostelníka Mikulu. Vaška jsem trochu znal a tak jsem se mu svěřil s tím, že před ním stojí Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Hned to uvítal. Obešli jsme kostel a vznikla objednávka na nátěr oken, opravu lavic a zvláštní položkou se stal Ježíš, respektive jeho kříž na němž momentálně ležel na stole v farní místnosti, dočasně sundán ze zdi .Kříž byl uprostřed prasklý a hodně narušený červotočem.
V kostele zrovna probíhala rekonstrukce a všichni svatí byli ozařováni jakousi radiací, aby se v nich zahubil nechtěný nájemník. Svatým prý svatozář sluší a pokrok je pokrok. Někteří páni apoštolové zatím čekali na řadu spolu s odpočívajícím Ježíšem ve farní místnosti. Přivezl jsem si nářadí a vstoupil dveřmi do vybrané společnosti všech svatých. ,,No vy jste dopadli pánové" uklouzlo mi ze rtů. Nicméně jsem se měl věnovat jen jednomu pacientovi a tím byl sám šéf.
I když jste ateista a jmenujete se Pavel Papež, tak mít v náručí Ježíše nebývá moc obvyklé a je to zvláštní pocit. Po dobu opravy jsem dbal na maximální pohodlí klienta vystrašen možnou představou amputace čehokoli, kdyby náhodou mladý pán spadl na zem. Na chirurga syna božího v případě nehody jsem si přeci jen netroufal. Dal jsem mu kříž do pucu a raději posichroval závěs plechovými nosnými pláty, které se přišroubovali na zadní stranu červem již opuštěného masívu. Pokorně jsem se s klientem rozloučil a šel jsem si po svém.
Na fakturu jsem se těšil , ale zapomněl jsem na ni, protože má žena byla před porodem, a tak byl zájem hlavně o ní. Asi po týdnu se Nám narodila dcera Nikolka a tak zase nebyl čas na nic jiného než na moje holky. Kostelníka Mikulu jsem potkal asi po měsíci a on se chytal za hlavu, že jsme spolu ještě nevyřídily hotovost za opravu. Na to mu povídám k jeho úžasu, že jsme spolu vyrovnaný a zaplaceno že jsem už dostal. Nevěřícně kroutil hlavou. Nechápal o čem mluvím. Vysvětlil jsem mu, že Ježíš byl můj první zákazník a zaplatil mi krásnou dcerou a že jsme si kvit. Fakturu jsem si i jako ateista odpustil. Přeci jenom jsem Papež a někteří klienti mají hold protekci. Když zajdu do kostela, tak na sebe i po letech mrkneme okem, jako že ..co skoba drží?
....Jo drží, dobrý, ahoj.
Dobrej kámoš tenhle pan šéf, ale na pivo se mnou nezajde. Na druhou stranu je pravda, že coby abstinent vypadá pořád moc dobře. Na to kolik mu je let. Taky to omezím. Proč se neřídit moudřejším.