Mlčeti Zlato: naopak nálada je to úplně z druhé strany spektra

Popravdě má tohle dílo pro mě dvě roviny. Obsah, myšlenka mě oslovuje, je tam životní moudro, vlastně několik. Druhá rovina je forma, kterou jsi to napsal. Cítím, že ty délky vět rozdílné nejsou úmyslně, a to je právě to umění, a někdy dost těžké, myšlenky vměstnat do stejných formiček, aby výsledný dílo nebylo rozhárané a nepůsobilo neučesaně.

Rozumím ti, touha žíti v ráji, ale ....Děkuji.

Velmi povedená, nadchla mne. Krásná ! Děkuji.

Moc krásná, povedla se ! Líbí ! Děkuji.

Koiška : Dandy : děkuji za nahlédnutí.

Koala: Souhrnné díky za komenty...

koiška: Díky za nahlédnutí...

moonell: Moc děkuji za zastavení a čtení.

zbytky té lásky zachytit v letu mě střelilo do žeber.

Hezká nálada...

koiška: Velký dík.

Prahu mám ráda, hlavně tu starou Prahu.

To je povedené.

Krása...

To je na knihu říkadel ,jsou moc krásné.

Mám ráda ty vteřiny ticha,kdy se vše zastaví. Takže konec je fajn.

Projdu se Nekazankou.
Brankou Rychlých šípů vzpomenu na babičku dědu.
Po jezdicich schodech jedu.
Na mostě Karlově učim se piskat na prsty.
To už proteklo vody Vltavou.
Co byl čas dětství.
Loreta dozvonila.
Apoštolové zavřely sva dviřka.
Mistr mazal strojovnu orloje.
Kam jit Vyšehrat nebo cestou po Vltavě.
Šeptá a já nerozumím

Ano, oběma děkuji.

Líbí se mi.