Proti strachu a pochybám

Já klesal jsem a možná bych i klesnul.
Tak děkuji,
že na můj němý dotaz,
jeden z moudrých ,
tichospásně hlesnul.

A přiznávám ,
že z pouště zraku mého ,
já v danou chvíli nepochopil jsem ho.
To, že není možné všechno znát,
jak důležité je se smát.
Že každá chvíle života je krásnější než nicota.
Že vděčné může býti pozorovat svět, když kolem není moře vět.

Moře se ale nesmíš bát, i když z něho jde někdy chlad.

Až ve všech zkouškách obstojíš,
tak potom , snad i vytušíš.
Co budeš chtít říct,
až budeš děd.
Jak sdělit za pár krátkých vět,
To , že nedocenitelné
je moci sdílet tento svět.