....
02.06.2023 10 347(11) 0 |
Vítr modřínům češe kudrliny
do duší prší nám černé saze
v loužích se rozpíjí temné stíny
za chvíli protrhnou citům hráze
Tak stojíme tu smáčení celí
řekni mi prosím jestli se pletu
že dlaně naše ještě by chtěly
zbytky té lásky zachytit v letu
Tu bědující slzavou krajinu
co touží dosnít včerejší sen
blesk vyvede naposled ze stínu
však na okamžik kratičký jen
A já do kapek vyšeptám
ať smutný déšť to ví
že zůstaneme každý sám...
do duší prší nám černé saze
v loužích se rozpíjí temné stíny
za chvíli protrhnou citům hráze
Tak stojíme tu smáčení celí
řekni mi prosím jestli se pletu
že dlaně naše ještě by chtěly
zbytky té lásky zachytit v letu
Tu bědující slzavou krajinu
co touží dosnít včerejší sen
blesk vyvede naposled ze stínu
však na okamžik kratičký jen
A já do kapek vyšeptám
ať smutný déšť to ví
že zůstaneme každý sám...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Smutný déšť to ví : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Symfonie deště
Předchozí dílo autora : Milenci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Eraso Holexa» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))