přidáno 22.06.2023
hodnoceno 10
čteno 358(18)
posláno 0
Až slunce rozestele peřiny,
už půjde spát a havran spustí svůj křik.
Výjimečný den, mé jmeniny,
oslavím však svobodu, můj hřích.

A s úlevou nasaji ty vteřiny,
kdy okolní svět ztich’.
přidáno 23.06.2023 - 13:35
Zajímavé..
přidáno 23.06.2023 - 10:37
Poezie anonymity: Vím, jaká ta nálada je. Jen jsem se vyjádřil ve zkratce. Líbí se mi jak je to popsáno a sám jsem zcela nedávno prožil podobnou narozeninovou...
přidáno 23.06.2023 - 10:12
Krásný hrátky.. ty vteřiny jsou už z druhé strany?
přidáno 23.06.2023 - 08:13
Mlčeti Zlato: naopak nálada je to úplně z druhé strany spektra
přidáno 22.06.2023 - 23:57
Hezká nálada...
přidáno 22.06.2023 - 23:24
Krása...
přidáno 22.06.2023 - 23:06
Mám ráda ty vteřiny ticha,kdy se vše zastaví. Takže konec je fajn.
přidáno 22.06.2023 - 21:47
Líbí se mi.
přidáno 22.06.2023 - 18:31
Ma to zajimavy nadech, ale pusobi to rozpacite. Rymy se nerymuji a ja neumim poznat jestli to byl zamer nebo ne.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Báseň o tom, kdy svět přestal křičet : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pomýlení
Předchozí dílo autora : Kniha lidských osudů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming