Mně to docela drhlo. No ..... smetí, letí, pěti, souvětí.. dobrý, člověk se naladí na tenhle začátek a čeká, že v podobném duchu to pojede dál, ale spíš to ztrácí dech až to dech ztratí a od řval to melodicky nikam dál netáhne. Tedy na začátku kouzlo a na konci ostuda a žal. Hehe.
Jsou chvíle bez padání, kdy hluchá jsou všechna přání a ani vlci nevyjí.
A západ, no do prdele asi. Na půlnoční straně stále chumelí a to mi stačí.
Malá domů
sedmá bere
barva k tomu
pívo vede.
Cože to tam napsal na futra,ten Jarda C. : Chlast,slast :D
sedmá bere
barva k tomu
pívo vede.
Cože to tam napsal na futra,ten Jarda C. : Chlast,slast :D
Jenom se ptám...
Podlaha kluzká
špony až kdovíkde.
Sovy v mazutu
asfalt či koleje?
Podlaha kluzká
špony až kdovíkde.
Sovy v mazutu
asfalt či koleje?
Posedlost a vůně
dokonalé ženy.
Dravci nekrouží
rovnou trhají maso.
Nebo aspoň kalhotky
a stůně v lůně
Casanova ze Lhotky.
:D
dokonalé ženy.
Dravci nekrouží
rovnou trhají maso.
Nebo aspoň kalhotky
a stůně v lůně
Casanova ze Lhotky.
:D
Ta je tak prďácká :D
Když do louže
tak rovnou placáka.
Pak sušit se na slunci
a skočit panáka.
Zas všichni ti pulci
ty asfalt neláká.
Připomněl si mi dětství,teda aspoň to co jsem stihla :)
Když do louže
tak rovnou placáka.
Pak sušit se na slunci
a skočit panáka.
Zas všichni ti pulci
ty asfalt neláká.
Připomněl si mi dětství,teda aspoň to co jsem stihla :)
Ta je bezva.
Žadnej Santa.
Ježišek tu chodi léta
On at s sby poodlétá
Žadnej Santa.
Ježišek tu chodi léta
On at s sby poodlétá
Sasanka : láska kvete v každém měsíci a v každém věku. Láska je láska ! Děkuji.
Psavec : tak ta je povedená, hodící se do dnešní doby. Vtipná. Děkuji.
Psavec: ... a mně se dost blbě psala.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

