andrew_maxwell: Áno, môže ísť o jeden zo symptómov ale pri takomto ťažkom ochorení už ide o silnú psychózu, ktorá vytvára panický strach.
Ja skôr hovorím o takej neurotickej úzkosti, ktorú môže cítiť aj dieťa alebo hocikto z nás, napr. keď má človek zlé svedomie, môže mať pocit, že ho niekto "videl" alebo keď má človek zvláštne poruchy správania, môže sa cítiť skľučene v spoločnosti lebo je zvyknutý, že naňho ľudia reagujú s odporom. Sorry za esej.

Není to paranoidní schizofrenie, když pozorovaný i pozorující jsou tatáž osoba?

pedvo: jj, díky, opraveno, nějak mi to uteklo

Super, ono sa to spieva samo.

Aká hudba ťa inšpirovala ?

Velmi zdařilá báseň - obsahem, rýmy i rytmem. V posledním verši bych dal zas místo zase, takhle mi to tam nějak zadrhne.

Sasanka: Díky. Budu rád za nápad čím to "jež" nahradit či obejít...

Všem děkuji za zastavení a krásné sny všem ! Děkuji.

Děkuji

Povedená.

Zajímavá.

Proč orel a ne sup...

Jemné.

Dobrá.

Z toho jež se mi ježí vlasy,ale jinak moc pěkná.

Hledač 01: Pokud je to tak, jsem rád! :-D
Porozhlédni se u mne, třeba tě ještě něco osloví...;-)

Ještě jednou: líbí se mi forma, zpracování i obsah. Ale hlavně - oslovuje...

Já v dětství, ve svých barevných snech na které si dodnes moc dobře vzpomínám, létal nad krajinou, nad mraky... a později i do vesmíru...bylo to krásné...dodnes nemohu pochopit jak jsem mohl ve snech vidět tak jasně a detailně krajinu a mraky pod sebou, nejčastěji v noci a měsíčním světle a ještě k tomu barevně...televize ještě nebyla a v kině - i když jsem chodil do kina od svých 5ti let - jsem něco takového také mohl sotva vidět.. dodnes si to nedokáži vysvětlit...krásně nevysvětlitelné tajemství...ale žiji a čerpám z toho radost a okouzlení do dnešních dnů...

Hezky zavoněla.

koiška: Díky za skvělý koment...