přidáno 21.12.2023
hodnoceno 5
čteno 260(8)
posláno 0
Zas nemohu spát.
Měsíc si zasedl na můj polštář.
Všecko mě bolí
jako bych se měla každou chvíli
proměnit ve vlkodlaka.
Hvězdy parádně svítí
jenže nepadají
ani vesmírný odpad
pro útěchu duše
a nesplněná přání.

ikonka sbírka Ze sbírky: Rozbité zrcadlo
přidáno 21.12.2023 - 16:15
zaseja: Nic si z toho nedělej, je prosinec a já mám alergii jak na jaře. Taky pořád smrkám :)
přidáno 21.12.2023 - 15:42
tuhle noc jsem to měl stejné...smrkání a kašlání mě vyhnalo do obýváku, aby se žena vyspala, a tam jsem se kroutil na sedačce :(
přidáno 21.12.2023 - 14:52
Někdy se prostě nic nedaří.
přidáno 21.12.2023 - 11:23
Někdy to tak je.
přidáno 21.12.2023 - 11:05
Jsou chvíle bez padání, kdy hluchá jsou všechna přání a ani vlci nevyjí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dvě ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Být tak holubicí
Předchozí dílo autora : Jaro v prosinci

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming