21.12.2023 5 260(8) 0 |
Zas nemohu spát.
Měsíc si zasedl na můj polštář.
Všecko mě bolí
jako bych se měla každou chvíli
proměnit ve vlkodlaka.
Hvězdy parádně svítí
jenže nepadají
ani vesmírný odpad
pro útěchu duše
a nesplněná přání.
Měsíc si zasedl na můj polštář.
Všecko mě bolí
jako bych se měla každou chvíli
proměnit ve vlkodlaka.
Hvězdy parádně svítí
jenže nepadají
ani vesmírný odpad
pro útěchu duše
a nesplněná přání.
Ze sbírky: Rozbité zrcadlo
21.12.2023 - 16:15
zaseja: Nic si z toho nedělej, je prosinec a já mám alergii jak na jaře. Taky pořád smrkám :)
21.12.2023 - 15:42
tuhle noc jsem to měl stejné...smrkání a kašlání mě vyhnalo do obýváku, aby se žena vyspala, a tam jsem se kroutil na sedačce :(
21.12.2023 - 11:05
Jsou chvíle bez padání, kdy hluchá jsou všechna přání a ani vlci nevyjí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dvě ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Být tak holubicí
Předchozí dílo autora : Jaro v prosinci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sarllot Johan řekla o loner :Můj poetický démant