Pro mne zatím dílko netypické ... Včera při cestě šalinou ...koukla jsem mimoděk z okna a uviděla to, co vidí mnozí, ale přesto děláme, že to neexistuje, že nás se to netýká ...lidi bez budoucnosti ...ztracené ...tak mě napadlo pár veršů...tady jsou ...cítím, že "lehkostí verše báseň nejiskří", přesto - zajímal by mne váš názor...

Pocity se mění jako při jízdě na horské dráze ...Kampak asi směřovaly tyto ...

2010

a je tady zas...

po dlouhé době

tam někde uvnitř člověka - ten pocit nemám rád

http://www.youtube.com/watch?v=uWA8sO6Xwjo&feature=fvwrel

jeden okamžik rozhodnutí.. fatální...

Už je tomu hezkých pár let, kdy jsem poprvé letmo nahlédl do jedné básnické sbírky ( měl jsem štěstí-byla moc krásná) a došlo mi, že ona neuchopitelná dáma, které říkáme poezie, mi nejspíš pořádně zkomplikuje život. Pohříchu můzy nejsou příliš rozhazovačné a těch okamžiků, kdy k vám skrze rozevláté záclony některá z nich vpluje, a políbí na ústa, je tak žalostně málo. " Podzimní " vlastně není básní v pravém slova smyslu. Je to hudební text a jako takový musel proplout všemi úskalími rytmu, dikce a rýmů a tudíž mu schází lehkost volných veršů, za což se vám všem omlouvám.

věnováno

věci co se neříkaj .... se píšou

částečné věnování Bambulce..protože ta asi tuší o čem mluvím;)

nepatřit nikomu.

...za minutu zítra

***

Ženy = pekelnice ….některé jsou opravdu takové …díky za námět k zamyšlení od jednoho básníka (pana básníka) z našich psancových řad :-)

by mělo něco zbýt...