Už je tomu hezkých pár let, kdy jsem poprvé letmo nahlédl do jedné básnické sbírky ( měl jsem štěstí-byla moc krásná) a došlo mi, že ona neuchopitelná dáma, které říkáme poezie, mi nejspíš pořádně zkomplikuje život. Pohříchu můzy nejsou příliš rozhazovačné a těch okamžiků, kdy k vám skrze rozevláté záclony některá z nich vpluje, a políbí na ústa, je tak žalostně málo. " Podzimní " vlastně není básní v pravém slova smyslu. Je to hudební text a jako takový musel proplout všemi úskalími rytmu, dikce a rýmů a tudíž mu schází lehkost volných veršů, za což se vám všem omlouvám.
23.12.2011 4 1304(15) 0 |
Podzimní
Už frivolní kuplet slavičí
přetavil podzim v morytát.
V žalozpěv zítřka
v černou píseň krkavčí
a já mám náhle pocit, že znám
ten žalm.
Už vítr zas práská opratí
už splíny zas raší z plískanic.
Zas prázdnotu ulic
vlastním stínem vymetám
„odkud kráčíš?“ sám sebe se ptám
„a kam?“
Štěstí je fajn, jen už to pár let vypadá
že nemá už místo v diáři
Hvězdnej prach ti z vlasů už dávno opadal
a tvým zítřkem vládnou lichváři.
A ty si říkáš jen, marná sláva
jinej už nejspíš nebude svět
mnohem víc bere než dává
život je zdivočelá řeka dravá
jen dole na dně je zdá se dost místa
ani bůh nespočítá, kolik už lodí
si našlo tam v blátě svůj přístav
a proč vůbec to sčítat?
o jednu víc, či míň?
Tak málo se stalo - vlastně nic
jen zlodějskou rukou matka noc
hrábla do ulic
a byla temná jak vlčí sluj
a stín, který ztratil se v ní
byl můj…
Štěstí je fajn, jen někdy to zkrátka vypadá
že nemá už místo v diáři…
Už frivolní kuplet slavičí
přetavil podzim v morytát.
V žalozpěv zítřka
v černou píseň krkavčí
a já mám náhle pocit, že znám
ten žalm.
Už vítr zas práská opratí
už splíny zas raší z plískanic.
Zas prázdnotu ulic
vlastním stínem vymetám
„odkud kráčíš?“ sám sebe se ptám
„a kam?“
Štěstí je fajn, jen už to pár let vypadá
že nemá už místo v diáři
Hvězdnej prach ti z vlasů už dávno opadal
a tvým zítřkem vládnou lichváři.
A ty si říkáš jen, marná sláva
jinej už nejspíš nebude svět
mnohem víc bere než dává
život je zdivočelá řeka dravá
jen dole na dně je zdá se dost místa
ani bůh nespočítá, kolik už lodí
si našlo tam v blátě svůj přístav
a proč vůbec to sčítat?
o jednu víc, či míň?
Tak málo se stalo - vlastně nic
jen zlodějskou rukou matka noc
hrábla do ulic
a byla temná jak vlčí sluj
a stín, který ztratil se v ní
byl můj…
Štěstí je fajn, jen někdy to zkrátka vypadá
že nemá už místo v diáři…
23.12.2011 - 20:14
Bambulka a Firel už okomentovaly, jestli můžu taky já.. báseň je moc hluboká, hodně...a je to fakt bomba!
23.12.2011 - 19:20
***
štěstí je fajn
jen někdy mě zkrátka napadá
že raději žít, než ve snáři
hledat obrys
představám
/a jen přežívat/
***
Fajn písnička ...;-) Nechceš ji sem nahrát - bylo by to ještě lepší ;-)
štěstí je fajn
jen někdy mě zkrátka napadá
že raději žít, než ve snáři
hledat obrys
představám
/a jen přežívat/
***
Fajn písnička ...;-) Nechceš ji sem nahrát - bylo by to ještě lepší ;-)
23.12.2011 - 19:09
Tahle část se mě příííšerně líbí:
"jen dole na dně je zdá se dost místa
ani bůh nespočítá, kolik už lodí
si našlo tam v blátě svůj přístav"
prostě...bombá! :D
"jen dole na dně je zdá se dost místa
ani bůh nespočítá, kolik už lodí
si našlo tam v blátě svůj přístav"
prostě...bombá! :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
podzimní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Horizont příběhu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.