Váhám s věnováním...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Mámě... Podruhé.
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
ty to vůbec, ale jako vůbec nechápeš, mocinky moooc miluju svou berušku, mtmr, njn, rolf, LOL
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tohle je něco co mě napadlo během jednoho jejího pohledu na mě...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Naštval mne šéf ... ale jinak mám svou práci rád :-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Sem hrozně dlouho zvažovala, jestli ji mám zveřejňovat... Vím, že není dobrá, nemá hodnoty a kvality, co mají jiný básně... Je tu... Jen... Jen kvůli mý otevřenosti /prostě nebudu lhát/.
A doufám... Že tě nebude bolet... /vás oba/. Je věnovaná... Chvílím, který byly někdy moc krásný, abych zapomněla a lhala... Ráda vzpomínám... Proč... To se neptej... Sama to nevím, snad proto, že teď je ta láska úplně jiná... Cítím se jinak, jsem jinak postavená... A... Miluju ,,dětský" vzpomínky... Silný chvíle ,,dětství" nejdou zapomenout... A... Já si nedokážu zakázat, abych na ně nemyslela... Odpusť... /jestli to budeš číst/...
Je věnována jedněm očím, jednomu srdci, jedněm slzám... M...
Mělo to skončit takhle... Asi jsem byla moc unavená... A... Potřebuju teď silnější slova a silnější radost... /díky za ni... Nevyměním ji./
Nezlob se... A ty mi odpusť...
*****
![]() ![]() ![]() ![]() |
Sliby chyby, proto je lepší nikomu nikdy nic neslibovat !!! Neslíbíš, nemusíš si vyčítat, žes to nesplnil. Ale Vy stejně budete slibovat dál, stejně jako já... No přece slibem nezarmoutíš !
![]() ![]() ![]() ![]() |
strašně se mi líbí francouzština.. a před Edith smekám... :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
život skončí blábolením, stejně jako tohle
![]() ![]() ![]() ![]() |
Taková víceméně improvizace na téma, že nemůžeme všichni všechno...nebo jen taková blbost, co mě napadla, dvojsmysl, který nikdo nepochopí... Tím líp. Tak si to přeberte:-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Takovej narychlo napsanej nápad, po ránu, kdy člověka napadá lecjaká blbost...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Utrpení a sláva žen
![]() ![]() ![]() ![]() |
záplava egoismu, z něhož se dělá zle i autorce... :) ... a to je co říct, páč autorka je známá morbidistka :D
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
estrellita [17], Tenshi88 [17], kompleks [16], jusuej [13], vivere [13], ulala [13], frantisekx1 [12], klarka [12], jincom [11], Kai [10], Christine Allegro [9], anajlop [7], Jolly [7], Jarovanek [5], Darko [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?