O návisti mezi nebohy

Defekace toxinů spočinula na linu
Někdo se s někým o něco vsadil
Jiný daroval svou duši
Z pobláznění
Jako by se chtěl každý něčeho zbavit
Bázně, žalu nad ničím, křivého nosu
Málokdo se ti úplně otevře
Zda-li to vůbec lze

Jak ti půlnoční kuřáci v trenkách
V obláčcích dýmu hledají odpovědi
Přemítači, podivné kreatury
Pokládají záchodová prkénka
Rychleji než sluneční paprsky
Muka na planetě muklů
Vím, že cítíš to samé
Pokud jsi tedy člověk

A ne jen štěnice která se naučila číst
Co saje krev neviným nebohům
My jsme uvěřili záchvěvům návisti
Odsuzujeme nelásku přesto, že ji pociťujeme
Nemůžem si pomoct
Zkoušíme to přebít soucitem
Ale ty štípance tolik svědí
Kopejte si do nenarozených

Stačí jen najít tu správnou zubní pastu
Společnost je zkažená jako její kly
Veličenstvo zakázalo mozkouklidňovače
Není nad dobrou iluzi
Začínám blábolit
Není nad stařeckou demenci
Cože? Vo co de?
Ušní bubínky mám asi z želvích krunýřů

Slyším tě
Občas i poslouchám
Ale jde to těžce
Do čtvrt hodiny je stejně po všem
Zbytečnej kalkul
Nekonečno nul
Nejsme dobří v matematice!
Neporazitelní jako hlad