Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

"lásku"....?!

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

srpnová...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

(I.N.) báseň je trošku staršího data (ale ne zase moc)... Věnováno tomu, který si ve virtuálním světě říká Sleeper, ale také všem těm, kteří nemohou - či nechtějí - přejít od slov k činům!

(P.) pokračování předchozí ("Proč?") a i trochu s úsměvem.. však ztrácím "starou belu":-))

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

škoda slov na anotaci.....

hořká miniatura

jsem prokletá??

*******

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

(P.) Napsáno asi před 14 dny, nyní už bez aktuálnosti, ale kdo ví, třeba obsah někoho osloví.....???

Mé bolestné (ač platonické) velké lásce ... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu

... taky jedna starší ...

***