|
Další šok pro vás!
Podle básně kamarádky,
co i tady má své řádky,
jsem svou do komentu psal,
teď i vám na pospas dal...
Možná trochu udiví,
že když o mně každý ví,
že jsem muž, píšu jak žena ,
smutna, žitím unavena...
 27.12.2007 10 1711(23) 0 |
Ztratila jsem náušnice,
do direk vložila květ,
perly světla zdobí líce,
rty poslední polibek...
Bouře mrtvých oceánů
zmítají mnou do všech stran,
koráb Lásky mé teď k ránu
pluje větrem chtíče hnán!
Na kůře bříz zobrazují
se smutky Tvých i mých dní,
zvlhlé deštěm se zčerňují
kouřem vyhořelých dní!
Jejich pláč mi z dlaní smývá
racky Tvých rtů otisklé,
kde pár znamínek mých zívá,
vzpomíná polibky Tvé!
A z rozbitých kousků světla
jsi jak puzzle poskládal
slůvek pár, co z nebe slétla:
"Miluji Tě!" jsi tam psal...
Měls dojetím zvlhlé oči,
věřil, že mne navěky
máš...Teď vítr prachem točí,
pár stop, kde jsme já a Ty
stáli, spláchla času řeka,
vítr zapomnění svál,
srdce moje stále čeká,
čekat na Tě bude dál!
Měl jsi čelo rozpálené,
ještě cítím Tvých úst dech,
bude smeten do plamene
zapomnění...Je to pech!
Jeden večer plný touhy
ve vzpomínkách rozpustíš
jako cukru prášek pouhý,
že je konec, dobře víš!
do direk vložila květ,
perly světla zdobí líce,
rty poslední polibek...
Bouře mrtvých oceánů
zmítají mnou do všech stran,
koráb Lásky mé teď k ránu
pluje větrem chtíče hnán!
Na kůře bříz zobrazují
se smutky Tvých i mých dní,
zvlhlé deštěm se zčerňují
kouřem vyhořelých dní!
Jejich pláč mi z dlaní smývá
racky Tvých rtů otisklé,
kde pár znamínek mých zívá,
vzpomíná polibky Tvé!
A z rozbitých kousků světla
jsi jak puzzle poskládal
slůvek pár, co z nebe slétla:
"Miluji Tě!" jsi tam psal...
Měls dojetím zvlhlé oči,
věřil, že mne navěky
máš...Teď vítr prachem točí,
pár stop, kde jsme já a Ty
stáli, spláchla času řeka,
vítr zapomnění svál,
srdce moje stále čeká,
čekat na Tě bude dál!
Měl jsi čelo rozpálené,
ještě cítím Tvých úst dech,
bude smeten do plamene
zapomnění...Je to pech!
Jeden večer plný touhy
ve vzpomínkách rozpustíš
jako cukru prášek pouhý,
že je konec, dobře víš!
28.12.2007 - 16:31Lepší je být smuten s Láskou než vesel bez ní! Já to beru zlatou střední cestou:
jsem smuten sám a bez Ní!;o)))
A jediná ženská, co mne políbí, bude ta starká s kosou, co chodí teď po sousedech...
jsem smuten sám a bez Ní!;o)))
A jediná ženská, co mne políbí, bude ta starká s kosou, co chodí teď po sousedech...
28.12.2007 - 13:25Myslíš takový ten mafiánský, od kmotra, tzv. polibek smrti? Snad ses nezapletla, hvězdičko, s podsvětím?
27.12.2007 - 20:58No...ztrácím je dost často...:-D...Hippies jsou v pohodě...mám ráda kytišky...;) a ozdobena polibkem jsem dneska taky byla...ale snad to nebyl polibek poslední;)
27.12.2007 - 20:40Moc pěkné...jako vždy;)...hlavně se mi líbí ta úplně první sloka...je mi blízká...
27.12.2007 - 19:21Víc unaveni býváme na duchu než na těle. A tak zklamání může způsobit i dojem únavy přímo fyzické.
27.12.2007 - 13:04No, že by šlo o ženu smutnou, žitím unavenou, to jsem z toho zrovna necítila. Ale je zajímavé, že jako ženě se ti nějak daří psát básničky delší, ale stejně dobré.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Marnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Půjdu s Tebou do pohádky!
Předchozí dílo autora : Co bych rád!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Umouněnka řekla o Sucháč :Vděčím Ti za mnohé... Slova to nepopíší, ale až jednou budu držet své první poetické dílo v rukou, vždy budu s vděčností vzpomínat na člověka, který mi dal pocit, že někam patřím a zavedl mne k lidem, kteří mi pomohli zrovna tak. Bez Tebe a Tvé sbírky by nebylo mnoho světla, které mne táhne nahoru a nutí mne být lepším člověkem. Děkuji a nechť se naše cesty i nadále kříží. :)
