nedalo mi to a musel sem zveršovat pár postřehů z včerejší olomoucké demonstrace proti imigraci :)

Jak se tady věci mají...

Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....

Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit

jak by to asi dopadlo kdyby se něco takového stalo ...:)

Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

Nevím, zůstane nepochopena?

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.

"pidiaturka" nad ránem ... jen tak...

s těmi milenci si nepomůžu ,) .....a podzim neskutečně zbožňuju !