Dvojí metr

Chtěl si dům
chtěl si svůj hrad
stráže venku měli stát

Chtěl si královnu co sis vysnil sám
když si se opil jako dán
pořád si chodil a na kytaru hrál
až do té doby než se z tebe trestanec stal

stalo se to jedné pochmurné noci
musel to být celkem divný pocit
když si nocí kráčel a zpíval svůj životní song
najednou jako by do tebe udeřil hrom

vyskočil na tebe chlap jako hora
ty si se na něj díval zdola
zařval na tebe dej mi všechny svoje prachy
ty si se však nepodělal strachy

vytáhl si teleskop co si měl na ochranu
udeřil ho a nečekal na první ránu
on skácel se k zemi co víc by chtěl
on tě přeci okrást chtěl

a ted kráčíš k soudnímu tribunálu
za to že jsi dal v obraně jednu ránu
prý seš nácek a rasista
směje se ti do ksichtu zkorumpovaný policista

na vše by se měl bát stejný metr
však dobře víš odkud fouká větr
vlastní názor je již potlačen
k zemi jsi pevně zatlačen

mít vlástní názor je přece hřích
měl by si v řádě jako ovce jít
vyjádřit názor třeba choreem na zápase
jo víš i za to už mužeš skončit v base

snad poznáte co tím chci říct
nechci tu potom jako otrok hnít
já chci bránit svoji zem
nebát se vylézt z domu ven