Snad tebou budu jednou pohrdat.

srpnová...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

moje vlastní fotka a moje vlastní krabička .D jinak.. nerada bych, aby ta báseň byla klišé... .(

Drobné ohlednutí zpět. E

... jen mě to tak napadlo, když jsem seděla ve škole a přemýšlela o životě /jako vždycky/... Je to jaký to je...

z vlastní zkušenosti,,a je to tak...

Když se ztratite v životě

____._____-____.lů--.....júú...mmmmmmmm..mhááá

neprohrávám. rovnou se vzdávám. je pro mě důležitější přátelství. který bych svým vyznáním zničila. dusim to v sobě. a věřim v lepší zítřek.

když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...

...další "Matějovská"...aneb dobrý služebník, špatný pán.

Pro studené večery.

pokusila jsem se napsat něco děsně francouzskýho a "stylovýho"...žel bohu se v tom najde kapka pravdy...psala jsem to v naprosto zoufalý náladě a šílený touze...

(I.N.) báseň je trošku staršího data (ale ne zase moc)... Věnováno tomu, který si ve virtuálním světě říká Sleeper, ale také všem těm, kteří nemohou - či nechtějí - přejít od slov k činům!

Nezájem... Muselo to ven, muselo... Po pár komentářích sem se rozhodla zveřejnit původní verzi, co mam na papíře...