*strašně starej sníh*

Nemám ráda,
když musím plavat mezi leklejma rybama.
/prostě nenávidím, když umírá láska/
Teče mi krev,
když pláču. Teče z očí.
/krvácel jsi z nosu,
když jsi byl se mnou, pamatuješ?/

A teď...
mezi naše pohyby
/ ve dvou oddělenejch světech /
padá strašně starej sníh,
pláču,
protože taje /ale já si chci povídat!/.
V pláči a žárlivosti bych mohla
reprezentovat republiku, nemyslíš?
Mý žárlivý scény maj celkem grády, ne?

/chybí mi to. naše hádky. naše usmiřování. náš nedokonalej sex./

Svlíkala jsem se
a házela po tobě oblečení,
co bylo přebytečný.
Dělal jsi, že to nevnímáš.
/o to to pak bylo vášnivější/

Modlím se u Lennonky,
za všechnu tu „záchodkovou“ poezii,
za mý fotky se špatnou kompozicí
a za mý vylhaný lásky.
Za to všechno,
cos ty zavrhnul.

/chybíš mi./