ďakujem Vám všetkým, naozaj.

pěkný bavilo mě tvé dílko číst,je plné citu a mourdosti životních zkušenností

Krásná báseň.

1kor13: áno, tak nejako to pociťujem, ďakujem pekne.

Tak tomuto hovorím báseň zo života. Plná múdrosti a vlastnej skúsenosti, smútku aj krásnych spomienok.

Puero, tá scéna mladého páru v dave ľudí musela byť úžasná...

Au! :(

No.....to je teda tečka za dneškem. Krásný skoro jarní den. Báječná teplota, venku tak na tričko, jen já mě celý den pohřební depku. Napřed v IKEI, kam jsme jeli jen pro nějaký nesmysl do sprchovacího koutu. A ten nesmysl byl zabalený a hozený do velké kisně s tisícem stejných nesmyslů. Miliony lidí se hrnuly kupředu ve směru šipek a já se tam málem ztratil, protože mě zaujal mladý pár, který se tam smál! Normálně se tam bavili a hrali si s maňásky! Nechápal jsem to. Pak jsme jeli do rehabilitačního střediska. Všichni tam byli staří a těžkopohybliví. Symboly zmaru a blížícího se definitivního konce. Když se člověk podíval ven, tak spatřil pod vyschlými stromy jen zarostlé minigolfové hřiště, pak začalo zapadsat Slunce a to byl konec, bo všechno dostalo podzimní nádech nostalgie. Doma jsem pak sekerou rozsekával vánoční stromeček - další symbol smutku po veselí minulosti, přede mnou u plotu bylo to místo, kam jsem loni v srpnu zakopal naši Vendulku a pak vylezu nahoru do pokoje, zapnu internet a narazím na tuhle báseň.

Je chorobně nakažlivá. Mám obavy, že se ráno už nevzbudím. Mám rýmu a ucpaný nos a asi se v noci udusím.

Z této výpovědi dýchá - přímo funí - oddanost vlastní víře v iluzi zamilovanosti a trvalost lásky. Je to krásné vyznání. OTEVŘENÉ. a ta písnička je kouzelně romantická.

tak to bolí
když nevíme najednou za co bojovat
když odejde smysl
a svět se stane bludištěm citů a hloupostí

které mu nechceme odpustit
neodpustíme si ani my dva - sebe

protože tak blízko je země
a tak daleko bylo nebe

Ich forma má jednu vadu. Autor musí vyprávět svůj vlastní životní příběh. Pokud ne, čtenář to zjistí, a pokud ano, tak se musí zcela otevřít, odhalit svoje nitro a dát do něj nahlédnout, stačí něco zamlčet a příběh se zbortí. Na ich formu musí být autor prozaik odvážný. Ve tvém případě, jak se zdá, s tím problém nemáš, a když už jsi hodně osobní, dokážeš nenuceně odbočit a pak se zase vrátit.
Úvod je taky důležitý. Ve zkratce se v něm odhalí o co v příběhu půjde a nesmí se toho říct moc, aby mělo cenu ten zbytek přečíst.

Je to pěkné. Dokážeš udržet napětí a pointa úplně na konci je věru šokující. Taky to prostředí ve kterém se ten příběh odehrává umíš vylíčit do barvitých detailů. Možná jedinou věc bych změnil: Nepsal bych jména. Ani kdyby byla změněná. Třeba Kafka, ten to vždycky vyřešil tak, že napsal jenom doktor K., což je sice hrozná varianta, ale když už je příběh osobní, tím že je podaný ich formou, možná by nemusel být osobní více. No, to je jen nápad. I bez toho by to přece šlo. Ačkoliv, teď si uvědomuju, že to celé vlastně začíná tím, Táňa, Táňa...takže nic.

aj ja rada vidím v básňach práve také kúzla... občas ich doslova vyhľadávam...
"Príjemné je podobať sa psíku..." (Smrek)

ďakujem Ti za krásny komentár. :)

Mám rád poezii, která odlehčuje. Vypravěč se stává něčím skoro nehmotným. Deštěm, vánkem, světlem, tmou... Je to věc, která mě fascinuje na japonské, čínské a korejské poezii. Ta lehkost ukrytá ve slovech. Je umění skládat verše tak aby dokázaly čarovat, aby ve fantazii vyprovokovaly představu, že i ta nejtěžší věc jakou známe ztratila svou tíhu a na pouhé fouknutí odletěla do oblak, jako by byla z papíru.

Musíš být křehký člověk, člověk, který vidí svět v maličkých detailech, člověk s prsty menšími než mají kapky deště. Básnička je moc hezká.

nekdo to uz kdysi napsal: "Flirt je umeni rozvazat stuhu a nenahlednout do balicku."

pravdou je, že v čase, keď som ju napísala, som mala v hlave neustále 1 báseň od svojho najobľúbenejšieho slovenského básnika, ktorá ma zaujala svojou konštrukciou. Možno som sa mu podvedome chcela priblížiť... každopádne, takto som to vtedy cítila.

mě to příjde takový nepoetický...jen výpis toho, co občas patří snad do života každýho člověka...je to sice upřímný, ale bez nápadu ;)

tak to je nádherné, opravdu. už dlouho jsem nic tak hezkého nečetla. máš moji úctu, a to nejen za tu básničku...

Děkuju :)....A doufám,že Ti to vyjde!;))

dakujem, táto má bezmála už 5 rokov, takže to dávno prebolelo. navyše, teraz prežívam niečo, čo je zdá sa opätované, hoci v tomto prípade je problémom obrovská vzdialenosť, tak uvidíme...
verím, že sa dlho trápiť nebudeš, držím päste!

Krásná! :)....Procítěně a moc hezky vyjádřené pocity.Něco podobného právě teď taky prožívám,takže Tě naprosto chápu......Snad se s tím brzo vyrovnáš ;)

ďakujem veľmi pekne, vážim si to :)