dobrý mě se to líbí...zombie horory mám rád..:D

Líbí...hm...hledání opěrného bodu ...smyslu svého já ..a smyslu přetvářky :)

hezké :)

Ty nejpoužívanější rýmy, použité tím nejpoužívanějším způsobem, v nejpoužívanějším tématu. Ale celek je pěkný, ono stačí jen málo ke změně a to je dobře.

Tebe-nebe / fujky

Takova pitomost a jak mi fikaze zkazit radist z toho ze jsem si to celkem uzival

Představila jsem si úplně smutně tklivou šansonovou melodii ;)

Hodně smutné...poslední dobou tadyk čtu samé zklamání v lásce...první sloka se bezva rýmovala, za ten prostředek asi dostaneš vynadané , že je to šílené klišé a ten konec je bez rýmů...ale pěkný....rým , klišé, volný rým , všechno jsi tam zvládl dát a i to své srdce ztratit :) Snad ho brzy nalezneš ......

opravdu zařazeno do správné kategorie moc vtipné - pobavilo mě to

Vladan: Nevim, mně se to hejno líbí :-D

hele, já básní nerozumím, ale nešlo by zaměnit hejno za stádo? hejna mají slepice... já vím - detail.

Líbí ...syn je taky štír :)

:D

je to dobrý, pobavilo...jen ten nerým perem-nebem tam je jak pěst na oko...a namíru by mělo být na míru...

GULI: Ano, láska. A nejen ta. Uvedl jsem ji pouze jako příklad, ale jak už i ty popisuješ, existuje spousta jiných věcí, které nelze materialisticky podložit. To ale neznamená, že neexistují. To, že se láska jednoduše přemění v nenávist, to je pravda, ale rozhodně to žádným způsobem nevyvracuje tvrzení, že láska existuje, ať už je jakákoli.
Zkrátka a jednoduše - věcí, materialisticky nepodložitelných, o které realismus zřetelně zakopává, je spousta. A naznačují, že kolem nás není pouze hmota, prostor a čas. Ale také city a myšlenky. A víra, náboženství, to jsou brýle, přes které se na ně díváme a snažíme se je pochopit, jsou to cestičky, které jsou útrapné a mnohdy se zdá, že nikam nevedou a ony některé možná skutečně nikam nevedou. Ale proč to nezkusit. To je jediná věc, ve které s tebou souhlasím. Proč nepátrat po tom, co je jakýmsi stínem hmotného světa. Anebo hmotný svět je stínem toho pro nás neviditelného?

pešu: Láska? Je láska k člověku-tedy spíš emocionální závislost na druhém,nebo spíš na své představě o druhém,láska? Pod pojem "láska" se dá ukrýt všechno. Je tělesná,emocionální nebo materiální závislost na partnerovi láska? Ano? Jak to tedy,že když partner z nějakého důvodu odmítne toto všechno poskytovat,nastupuje hněv a někdy i nenávist? Kde je láska. Může se láska změnit okamžitě v opak- nenávist?
Potom je tady láska k vlasti,láska k majetku,láska k násilí,láska k ....... Není lepší otázka co je opravdu láska?
Co je Bůh? Je něco takového? Co je život? Co je smrt? Většina lidí mluví o těchto záhadných pojmech,jako by to byly ty nejjednodušší věci na světě. To je tak,toto zase jinak,tam se píše to,ten říká ono..
Kdo tuší alespoň přibližně jak to všechno je? Kdo se o to aspoň pokusil, na to nějak přijít? Nevadí že třeba na nic nepřijde,ale nestojí tyto zásadní věci za to,se aspoň pokusit jim přijít na kloub? To že miliardy lidí v něco věří a další nevěří v nic-nebo spíš věří v nic ,není důležité. Nestojí to dobrodružství zvané život,za to pátrat nějak o co vlastně jde? Asi ne,protože není moc těch kdo by se o to pokusil.

GULI: Právě v tomto směru nemám rád racionalistické myšlenky. Vždyť existuje tolik věcí, které nejsou podložitelné důkazy a fakty, o které se opíráš! A mnohdy to jsou věci natoliko zásadní a důležité, že by bez nich lidský život nebyl životem. Láska, nevidím ji. Útočí na každého z nás. Zástupy lidí kvůli ní obrací své životy a zásady naruby a - není podložitelná. Ptám se proč?

S Vladanem musím ve většině věcí souhlasit i když se nepovažuju za vyloženého ateistu,ale za bezvěrce snad ano-tedy za člověka který se snaží vidět věci tak jak jsou-úplně bez víry není snad nikdo,a nemusí to být jen náboženská víra. Víra sice dává naději a potlačuje strach-nezbavuje strachu- jen ho někam potlačuje, ale možná že určitá racionalita je přínosnější ve smyslu, že pokud se člověk snaží něčeho dobrat,pokud ho něco opravdu zajímá,musí vycházet z toho co opravdu je,z logiky a faktů. Víra je osobní a řekl bych i egoistická záležitost,která říká-však ono to nějak dopadne,Bůh nám to slíbil-v nějaké "svaté" knize.
Jenže problém vidím jak u ateistů i věřících v tom,že je tyto věci,Bůh,život,smrt-v podstatě nezajímají. Každý si toto pro sebe nějak zdůvodní -racionálně nebo iracionálně a tím to končí.
Smrt je jedna z nejdůležitějších věcí na světě pro člověka-ve smyslu že je konečná a je na ní "spoleh". Přesto že se jí všichni bojí,proto se např.dají na víru-víra je produkt strachu- nebo jí odbydou že po smrti nic není protože... Není nějaká možnost poznat co znamená smrt,už teď za života? Proč to nikoho nezajímá? Proč každému stačí nějaké vysvětlení a potom když smrt přijde,někde se objeví poblíž,někoho si vezme,lidé neskutečně trpí. Ale stejně je to nedonutí se zajímat co smrt vlastně je. Není to divné?

Cvokhauz: taron: Děkuji vám za vaše názory, o které jste se s námi podělily. Nikdy nikdo nebude mít samozřejmě absolutně stejný názor na cokoli a už vůbec ne na otázku víry a posmrtného života. Jsem rád, že jste také vzpomněly buddhismus, neboť se domnívám, že veškerá náboženství jsou v podstatě stejné a vedou ke stejnému cíly.

Cvokhauz: O.K. ..a já ty symboly samozřejmě, to bych ani nebyla taron...já ty symboly chci rozluštit :)))))

taron: Jistě. Jen se nesmí brát úplně doslova - podle mě Bible mluví hlavně v symbolech. :)