![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


tak pokud je pravda toto, cos napsal, cituji:
„Zatímco já zadržuji slzy, ona se směje.”
tak jsi vzhledem ke škodolibosti druhé strany o moc nepřišel, to mi věř!
„Zatímco já zadržuji slzy, ona se směje.”
tak jsi vzhledem ke škodolibosti druhé strany o moc nepřišel, to mi věř!


Souhlas se všemi komenty. Dodal bych jen, co už jsem myslím někde napsal. Dělá z lidí velikány i idioty...


Ikdyž bolí, trhá a níčí, stejně se k ní všichni vracíme. Tak jako se vracíme k hořké kávě, trpkým olivám, či jiným chutím, které vlastně “bodají” naše chuťové buňky, vracíme se k lásce aby nás stále zraňovala, protože i přes to všechno nám dává pocit zaplnění té prázdnoty v našich duších. A ať bolí sebevíc opět přijde a my ji uvítáme s otevřenou náručí.


V lásce pro život je muž věrným květináčem a žena květinou. Nikdy kaktusem, jindy orchidejí. Láska je vodou a světlem.


Osud si mnohdy hraje s námi jak kočka s myší.
Zbudou jen šrámy,tu bolest nikdo neutiší.
Myšlenky jsou jak z panoptiku
Duši nelze utišit od jejich vzlyků
Zbudou jen šrámy,tu bolest nikdo neutiší.
Myšlenky jsou jak z panoptiku
Duši nelze utišit od jejich vzlyků


Tenhle příběh zná spousta lidí.Vrátila mne časem pár let zpět. Dík.