Taková jednodušší. Ale má kouzlo a dýchne příjemný okamžik do nudného pracovního dne...
Možná tě poznávám Ó JASNÁ (v soutěži) a předem se omlouvám, jestli jsem ti tam nechala nějakej hnusnej komentář. V soutěžích jsem zlá.

Tohle dílo je pěkný.

moc hezké

Moc hezký, a ten konec - úžasný.

Market30: děkuju...

Vždy jsem v sobě koně nosil
obzory s nadšením kosil.
Vlasy už my nevlají
teď kydám koně
v maštali.

Super, moc se mi to líbí. Parádní konec.

to jsem ráda, díky :-)

Líbí moc :)

Birtiri: dekuju.. za zastaveni..

Líbí

DDD: děkuju :-) taková slova od tebe obzvláště potěší :-)

jo_: I má cesta je dlážděna urnovými háji, v každém je i trocha mého popela, vždy s trochu jiným složením a po každém vzkříšení mi v hlavě zní: Dál, musíš jít dál! Třeba po kolenou nebo jako had, hlavu zkrvavenou, jenom ne to vzdát...

jo_: Ano, je to těžké, ale když nezměníme přístup a budeme reagovat stále stejným obvyklým způsobem (útok či útěk), nic se nezmění! Když se nepoučíme, pokaždé si zase naběhneme hlavou proti zdi, pokaždé nalítnemevna stejnou fintu!

Tak ta se ti povedla. Nejvíc mě nadchla prostřední sloka. Moc pěkná :-)

slavek: netřeba omluv :-) může zpříjemnit ten dnešní večer :-)

holka.přes.ulici: to je dobře, těší mě to :-) děkuju

Market30: Markét, děkuji, jsem ráda... potěšení na mé straně...

človiček: venku padá snížek bílý a vítr pořád sílí a pak je tma a bubák cestu zná... i po tmě :-)

slavek: slávku, děkuji...

Omluva. Tohle jsem předevčírem nějak přehlédl a byla to chyba. Určitě by mně to ten páteční večer hodně zpříjemnilo. :o)