 17.01.2020 6 684(13) 0 |
na krabici z papíru nakreslím tvůj hlas
a do nebe vykřičím jak se ti třás
a sebe navleču do šňůry z perel
a připočtu k tomu pár zlámaných žeber
a pak až do svítání budu tančit jezero labutí
a ty budeš zpívat a sedět bez hnutí
a pak tě navleču na šňůru z oblázků
a záchranné lano zůstane viset na vlásku...
a do nebe vykřičím jak se ti třás
a sebe navleču do šňůry z perel
a připočtu k tomu pár zlámaných žeber
a pak až do svítání budu tančit jezero labutí
a ty budeš zpívat a sedět bez hnutí
a pak tě navleču na šňůru z oblázků
a záchranné lano zůstane viset na vlásku...
19.01.2020 - 18:36Omluva. Tohle jsem předevčírem nějak přehlédl a byla to chyba. Určitě by mně to ten páteční večer hodně zpříjemnilo. :o)
19.01.2020 - 17:38Moc pěkně plyne a vytváří něžnou atmosféru, skoro jsem se v ní zapomněla.. :-)
19.01.2020 - 10:44človiček: baví mě vlny... člověk pak má pocit, že skutečně žije, že hoří a zapaluje.. emoce jsou strůjcem všeho lidského bytí a konání :-)
17.01.2020 - 18:35Tvůj projev je originální.Vždy je to popis dvou paralel mezi nimiž kumuluje energie,vztah,pocit,napětí,dálka,blízkost atd.Nemusí být pro tebe běžné udržet střed,klid ve svém životě plném vln.Jsem na tom stejně jen jsem vše spojil v kruh.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
na krabici z papíru... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : a budu propadat touze...
Předchozí dílo autora : ...
