![]() ![]() ![]() ![]() |
jak stádo divokých koní
tak tvá duše voní
nespoutaností a dálkou a svobodou
co tě učí létat
a na nic se neptat
náhodou
jak to stádo divokých koní
jak nekonečno kam chceš dojít
běžet tryskem a nechat vlasy vlát
a pak se hlasitě do noci smát
a posbírat hvězdy do dlaní
a naslouchat tomu volání
toužit a ržát
a něco si přát
a pak přepadnout přes okraj
protože sny ty nepočkaj..
tak tvá duše voní
nespoutaností a dálkou a svobodou
co tě učí létat
a na nic se neptat
náhodou
jak to stádo divokých koní
jak nekonečno kam chceš dojít
běžet tryskem a nechat vlasy vlát
a pak se hlasitě do noci smát
a posbírat hvězdy do dlaní
a naslouchat tomu volání
toužit a ržát
a něco si přát
a pak přepadnout přes okraj
protože sny ty nepočkaj..

Homér: to samá otázka napadla i mě :-D ale nechtěla jsem zas tak úplně vyrejvat, že jo ;-) :-D

Dott: ne ne, kdepak, nejsem moc soutezivy typ, kdyz uz, tak jedine mozna z hecu :-) a stejne by omluva za ten megahnusnej komentar nebyla na miste :-D pokud jsi to tak citila a napsala to tak, tak je to pak v poradku ;-) btw. nekdy clovek velmi rad propadne kouzlu jednoduchosti.. nakonec je to stejne vsechno jednoduchy, jen my sami si to komplikujeme.. nekdy proste nechces byt raketovy inzenyr, ktery nerozumi ani sam sobe :-) hezky den vsem pracujicim preju :-)

Taková jednodušší. Ale má kouzlo a dýchne příjemný okamžik do nudného pracovního dne...
Možná tě poznávám Ó JASNÁ (v soutěži) a předem se omlouvám, jestli jsem ti tam nechala nějakej hnusnej komentář. V soutěžích jsem zlá.
Tohle dílo je pěkný.
Možná tě poznávám Ó JASNÁ (v soutěži) a předem se omlouvám, jestli jsem ti tam nechala nějakej hnusnej komentář. V soutěžích jsem zlá.
Tohle dílo je pěkný.

Vždy jsem v sobě koně nosil
obzory s nadšením kosil.
Vlasy už my nevlají
teď kydám koně
v maštali.
obzory s nadšením kosil.
Vlasy už my nevlají
teď kydám koně
v maštali.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
jak tvá duše voní... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : být tvojí liškou a obilím co v srdci ti zlátne...
Předchozí dílo autora : my idefinitely infinity..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?