Mlčeti Zlato: vytanula mi na mysli představa šálku kávy a kostka cukru... zvláštní... kávu nesladím :-)

Vidím mnoho stěn a šero, něco tu chybí. Zvláštně napsaná, nutí přemýšlet.

Potemnělé kouty, jednomístné a s pavouky a prachem a distancí. Svět není kulatý a měl by být. Hodit jej do vody a aspoň ty vlny na hladině...

jo_: trefa... hřebíček na hlavičku. Dík :-)

Heleď, tohle je vážně dobrý! :-) jen když si to člověk uvědomí v plné síle, tak to vážně nic radostného není, bo svým způsob je vlastně všechno nalajnovaný..

Něco mi to připomíná, výstižné a děkuji.

Ta poslední strofka nemá chybu, a celé je to dobře napsané.
Taky se ráda dívám... :)

Protože nedokážu napsat nic duchaplného, ačkoli cítím, že si to dílko zaslouží, jen to tu takto poznačím, ať vidíš, že jsem se snažil :D

Ano! Líbí se mi, moc! Cítím z toho určitou rutinu a přesto je to zároveň tak nějak.. pěkné :-) .

Kloboučný hlubokosklon. Velmi citlivě jsi prozkoumala jednu vrstvu mužské duše a pozor, nejsme tak jednoduší jak si dámy myslí a taky máme archetypy, které nás svazují...

Tady není co kritizovat. Je to křehoučké a krásné.

Orionka: máš svatou pravdu... hlavně s tou vodou... :-)
děkuji!

Niterná báseň, tak nevím, jestli rozumím. Ale zní mi tak odevzdaně. To už bych se opřela radši o vodu než o slova, ta mi připadá pevnější :).

AndersA: bolavá...
děkuji :-)

Tuhle čtu tento týden už po třetí, ráda se k ní vracím. Hodně dobrá.

...jo, láska je nesmrtelná...

Smutná, ale ten kousek nadhledu to tak nějak všechno srovná. Mám rád ty tvoje nestydatý.

Hořká, ale fajn. Smutek okořeněný sebeironií je pro čtenáře stravitelnější. (Ale možná je to jenom můj pocit a někdo má čisté smutnění rád.)

Je to tak smutné, když se zabíjejí šance. Teď mě napadlo, že se vlastně zabíjejí kůly, aby šance vznikly. To pak jednorožec nemá šanci, aby uprchl přes šance a kdyby se pokoušel stejně by ho tam prošancovali a nic by nepronesl ani slovo, to by byla škoda. Chceš být neskutečným dvourožcem nebo vícerožcem, když je ti jednorožec málo? Vím je to o něčem jiném a to je taky smutné a povedlo se, ale jen fádně chválit mi bylo málo.

Trochu zvláštní, originální, neotřelé, ale určitě hezké