Jedno staré dobré pravidlo říká: "Nepij víno, jsi-li sám a smuten!"
Znám ten pocit, kdy se smutek snoubí s marnou touhou...

Kdo na dně vinné sklenky pravdu hledá,
když srdce jeho jímá jakýs žal,
zmocní se jej jen nostalgie bledá,
zvláště bude-li ještě píti dál.

Marné je hledat v pití zapomnění,
lépe je čistou hlavu svoji mít,
ať jen si chandra ostré zoubky cení,
vnímej jen krásu a ji nech dál jít...
:-)))

Neměň poezii za nic, rozvíjej .... těším se na pokračování

V básni vnímám především určité paradoxy - říkáš, že mlčíš, a přece tě slyšíme recitovat; vyměnila jsi poezii za lásku toulavých koček, ale tvůj text je stejně spíš báseň než kočičí vyznání lásky. Z posledního odstavce mám pocit, že tvoje duše by potřebovala nabrousit (odstranit rez) a nalakovat (lak je nátěrová hmota tvořící průhledný, tvrdý, ochranný film).

Jsem zvědavý/á, jak ji rozvineš...

slnečnica: Casa.de.locos píše v básních s malým počátečním písmenem všechno. Velké písmeno by ten verš esteticky znehodnotilo.

Vy Česi píšete mená národov s malým začiatočným písmenom? To je pre mňa novinka... najviac sa mi páči začiatok a záver Tvojej básne, atmosféra je skvelá. *

úplně mě to vtáhlo do té posmutnělé večerní atmosféry, moc hezké :)

Tom Cortés: To je samozrejme pravda, narozdil od poctu slabik nejde toho vetsina prevest do jineho jazyka, protoze napriklad sezonni slova a celkova symbolika haiku je hluboce zakotvena v japonske kulture a historickem a etnickem kontextu. V cestine a v ceske poezii rozhodne neexistuje tak propracovany system symbolismu, ale myslim si, ze hodne se toho z haiku (s trochou flexibility) do czaiku prevest da. Problem je ze nas vztah k folkloru a prirode je diametralne odlisny od toho japonskeho, coz znacne snizuje mnozstvi potencialnich ctenaru. (Jsem rada, zes to nakousl a primel me pokusit se zformulovat muj nazor, uz delsi dobu uvazuju, ze se tim budu vice zabyvat. Napred si ale musim sehnat vic informaci.)

casa.de.locos: Už jste narazili koukám na leccos, tak jen přidám, že v otázce české podoby haiku asi nemá smysl parafrázovat na sto procent japonskou báseň, co se týče její formální stavby, protože v japonštině je tam mnohem víc než téma a slabiky: je tam i rozložení slabik, zvukomalba a předepsaná slova (znaky), jinými slovy je vcelku jedno, že ti tam ulétla slabika navíc.
Víc bych asi řešil obsahovou stránku haiku a jejich náladu, což si myslím, že se ti povedlo vcelku přesně, ale kdo ví, třeba by nás ostrovní národ vyvedl z omylu :)

Abych dodržel tradici, kterou jste tu zavedli...
1. první, co to ve mně vyvolalo byla chuť puerhu kvůli vzlínání z hlíny, ale po druhém přečtení to naopak navodilo klid, pohodu, čajovnu, já zabořený v rohu místnosti v polštářích na sezení a vůni čaje
2. vzpomínky na vandry a letní toulky přírodou :)

casa.de.locos: Výborný nápad a jsem rád, že to u toho vtípku neskončilo :)

ježek: Ono to mělo být rozhárané. ;-).

Anglicky, nebo po našem... Trošku rozhárané. Ovšem jsem chlap a vidím věci jinak. ;-)

Homér: Kdybys to mermomocí chtěl překládat, tak jo. A tahle pro změnu o gayovi je.

ježek: Nepovídej. Česky je to tady http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=33786-prozac

Tak to snad ani néjni česky. :-)

Fake cathedrals, vzdušný zámky asi...

Jasmínový čaj... jeho vůně...
Husí kůže snad z chladu podzimu, co poházel barevné listí po zemi, snad z křiku sojky, kterou vyrušilo mé podzimní brouzdání v listí...
To brouzdání miluju...

Někde tady někdo napsal, že Malý princ je už hodně ojetá galuska...
To mě zamrzelo, protože pro mě je to srdeční záležitost. Moje "Poetry Fox process" se vyvinula právě z procesu ochočování... Je to jen taková moje "šuplíkovka"

Tvá báseň mě zahřála... :-)

A42: Většinou spíš osekávám - když dílo píšu, chci tam nacpat úplně všechno, a teprve s odstupem času vidím co funguje a co ne. Že bych nějak drasticky měnila, to ne.

casa.de.locos: Aha... Já nevím, já bych asi po sobě přepisovat neuměla. Prostě něco vzniklo za určitých okolností a má je v sobě. Kdybych to předělávala, tak už to bude něco jiného. Ale každý má svůj úhel pohledu.