slavek: Děkuju

Je to pěkné. A bůhví proč, ze závěru mě zamrazilo.

nechat si cokoli nechat si cokoli je...nejvíc

Mlčeti Zlato: Ano, přesně tak. Děkuji za milou návštěvu!

Ponořilo mě to do nostalgie. Jsem tak daleko od svých míst...

slavek: Homér: Děkuji Vám oběma.
Je pravda, že vzpomínky teď vyvstávají samy a mnohem snáz. Je to teď jedna z nejčastějších věcí, co dělám. Vzpomínám, píšu, čumím, nebo spím. Díky za návštěvu a hodně zdraví.

Jistě - vzpomínky. A pěkně vyjádřené. Je v tom talent zprostředkovat je i ostatním.
Vzpomínkami se teď mnozí živí a možná ještě dlouho budou.

Dobré dílo

človiček: Dost podivná přirovnání :)

Kdo vzpomíná ten pouty se přiková.Kdo nádech cítí,tomu chutná žití.Kdo do dále hledí o poslední minutě nic neví.

11.4.2020 přidán zvukový záznam této "básně".

Audrey Diamond: To jsem moc ráda, Audrey :) A mé kočky taky, zdraví!

heheh ;D bavíš mě ;)

Pěkná práce.

slavek: Děkuju ti Slavku máš pravdu, mělo. Jen nevím, jestli tu jdou opravit názvy, myslím, že ne. :/ D zmizelo jak ta holčička

Jo, jo, život běží a malé holčičky a chlapečci jsou okolnostmi přetvářeni do zvláštní směsi dobroty i zloby, smutku a radosti, pokory i pýchy. Pěkné, poetické.
Nemělo se to jmenovat "PoD zámkem ztráty"?

slavek: Přesně tak, karanténní tvorba. Děkuju moc.

Poezie z karantény. A moc hezká. Díky.

Audrey Diamond: Já děkuji za přečtení. Na NikdyKde se už dlouho chystám, zatím se ovšem nezadařilo přečíst, ale díky za připomenutí :)

Audrey Diamond: Ayla: Díky Vám oběma :)