přidáno 22.04.2020
hodnoceno 5
čteno 963(16)
posláno 0
nějaká doba už zametla práh
řasíš se ve mně uvnitř svraštělá
jak jidášovo ucho
odpusť že přezírám
sním barvy tvých pyžam
očím cvrliká holubí posedlá
tíseň - ty v mlhách

vzdušné zámky sahají za Varolův most
je ti dobře? nevnímám lidskost
to nebylo čichem ani bláznovstvím
k vší hrůze ve mně trváš
zatímco na pláni olizuje stvoly
zvuk naivně usoužených houslí
slyšíš?
nikdy mě nepouštěj k své posteli
tísnění by
mělo pak o jednu krajinu víc

ikonka sbírka Ze sbírky: Vzkazy pro Lesanu
přidáno 30.11.2021 - 09:21
Jidášovo ucho lektvar ozdravení duše.
Skamenělost smutků.
Pro tulení v ohní plapolavých duší.
Obejit kruhem .
Vnořit se jeho nitro.
By jitro mohlo procitnou.
přidáno 29.04.2020 - 20:46
řasíš se ve mně uvnitř svraštělá ... zvukomalebné a inspirativní spojení.
přidáno 24.04.2020 - 22:55
Je skvělá. Ačkoliv místy se mi četla hůř. Ale některá spojení se opravdu povedla. Ráda se nořím do (tvých) obrazů.
přidáno 23.04.2020 - 17:44
slavek: Děkuju
přidáno 23.04.2020 - 17:32
Je to pěkné. A bůhví proč, ze závěru mě zamrazilo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tísnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pomalé vlaky
Předchozí dílo autora : A pak ...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming