Homér: Ahoj Homére, děkuji, že ses u mě zastavil. :) Jinak k tvé otázce... Ponechme to čistě na fantazii čtenáře. Ať tu nevzniká nějaký bulvár. :D

Moc krásně napsané, i když velmi smutné. Také ty pocity znám, ale takhle bych je napsat neuměla. Ať se daří a z bolesti zůstane to lepší v podobě hezkých vzpomínek!

Moc hezky vystiženo. Cítím se dosti podobně

Psavec: Neu: Miňko: Chronoss: Homér: Dandy: Všem moc děkuji a zdravím! :)

gajda: Kdo ví? Možná je to její únik. Možná komplex, možná byla málo kojena v dětství a má sklony k závislostem, tak to aspoň tvrdil Freud... Těžko říct. Lidi si dělají všechno sami a i navzájem. Není snadné s nimi žít :)
Dandy: Díky za zastávku :)

Sasanka: Hanulka: Děkuji moc oběma, ano, ono to tak je, že někdy dostanu záchvat psaní a potřebuji ze sebe dostat všechno. Vím, že tady na Psancích se dlouhé věci moc nenosí, ale jinde je to naprosto běžné, řekla jsem si, když můžou ostatní, je taky :D. Psaní pro mě vždy byla hlavně terapie.
Když musíš, tak musíš Děkuji za návštěvu, holky.

Povedeně vykreslený pocit.

Gratuluji k tomu, že jsi začala psát. Svět poezie a tvorby je kouzelný, pokud se budeš psaní dál věnovat, sama zjistíš, jak moc.
U této básně je zatím hodně vidět, že je to jeden z prvních pokusů. Báseň je příliš svázaná, rýmy nejsou povedené, je to tuctovka, ale pro začátek jsou taková díla holt nutná. Každý se musí naučit vypracovat si svůj vlastní styl a to trvá roky. Přeji, ať ti nadšení a elán vydrží!

Morfeus: Dandy:

Děkuji moc za přečtení a komentáře. Poezie má naštěstí v sobě velkou svobodu. Ničím se nesvazuji. :) Jestli báseň, nebo balada... Hlavně, když se najdou čtenáři. Ještě jednou díky!

Moc hezké!

none: Tak to jsi mě opravdu moc potěšila, díky moc!
Psavec: To jsem ráda, díky!
Morfeus: Děkuji moc, každý máme holt ty své podivné pocity :)
Dandy: Děkuji moc za zastávku!

Oskar Koblížek: Dle toho cos napsal, si myslím, že tomu rozumíš. Věnovala jsem to mému dědovi.

Psavec: Díky, jsem ráda, že zaujala. :)
Hanulka: Díky moc Hanulko. Nadhled je potřeba, využívám ho ve své práci, tam by to jinak nešlo :) Člověk ke všemu potřebnému časem dospěje. Díky za čtení mého výtvoru :)

Dandy: Díky moc za přečtení a komentář. Smutná jsem už nějakou dobu, ale to k životu patří, netrpím nouzí, spíš moje hlava zlobí. Stále ale mám ještě sílu tvořit, usmát se a konat dobré věci. Možná se do této básně otisklo nevědomky něco z toho smutku, ale cíleně smutná být nemá. Je to dilema ze života. Podat pomocnou ruku, či ne?

Chronoss: Jé, ty žiješ! Díky moc za nečekanou návštěvu pod mou básní :)
Zrovna nedávno jsem si na tebe vzpomněla.

Moc hezké. Jako vždy. A nevěř tomu, že se básně nenosí:)

Dandy: Martin42: Sasanka: Díky moc všem

Dandy: Gora: Sasanka: ukrytá v máku: Díky moc všem

Sasanka:
Sasanko, díky moc za čas, který věnuješ čtení mých děl, vážím si toho :)

ukrytá v máku: Lenča: Koala: Gora:

Mockrát všem děkuji