 18.03.2020 10 765(18) 0 |
|
|
nedopadlo to podle osnov nadoblačných snů
i já žiju tady na předměstí
není to místo
pro veselý a něžný povahy
- přiznej si to
na to už nemáš rty
ani chuť
aby z úst létaly zpěvné historické střepy
květiny
či duhou lemovaní vraníci - to přenech věčně romantickým duším
ten svět
není vůbec pro křehký nafintěný dámy
je plný špíny
s cigaretou v koutku úst se občas poddám šedi
bdím mezi panely a povídám si s potkany
jestli jsi nóbl
tak se tu v noci nezjevíš
potkani mluví a vypráví
jak nejlépe využít kartony
jak chutná mrkev z posilovny
kterému smolaři lze jednoduše ohryzat lem deštníku
komu sníst rukávy které si předtím
daly rande s kávou
co se děje
v hlavě nočním můrám a za kolik
jim prodalo vetešnictví plášť
kolik kapek deště se tváří jako starý hodný pán s lékem na žízeň
proč mi to povídají?
z tolika řečí mě občas bolí zuby a zaléhají uši
v okenních tabulích hledám praskliny
důvod pro vzlétnutí
potkanům se takový svět líbí
mně nikoli
tak si tu bdím a nesu ti
knihy
cigára, morgena a prášky na spaní
nedopadlo to podle osnov romantického snu
nebe miluje smog
protože za tři vteřiny obtočí tvar komína
ani netuším kolikrát to moje ruka vzdala
a stejně mě baví
foukat bubliny do nesmyslných vesmírů
a myslet na lidi kteří mě nikdy nepotkali
kteří mi nikdy neřekli ahoj já jsem tvá možnost
hledět do větví a nenápadně beze svědků
pít
a čeřit hladinu
i já žiju tady na předměstí
není to místo
pro veselý a něžný povahy
- přiznej si to
na to už nemáš rty
ani chuť
aby z úst létaly zpěvné historické střepy
květiny
či duhou lemovaní vraníci - to přenech věčně romantickým duším
ten svět
není vůbec pro křehký nafintěný dámy
je plný špíny
s cigaretou v koutku úst se občas poddám šedi
bdím mezi panely a povídám si s potkany
jestli jsi nóbl
tak se tu v noci nezjevíš
potkani mluví a vypráví
jak nejlépe využít kartony
jak chutná mrkev z posilovny
kterému smolaři lze jednoduše ohryzat lem deštníku
komu sníst rukávy které si předtím
daly rande s kávou
co se děje
v hlavě nočním můrám a za kolik
jim prodalo vetešnictví plášť
kolik kapek deště se tváří jako starý hodný pán s lékem na žízeň
proč mi to povídají?
z tolika řečí mě občas bolí zuby a zaléhají uši
v okenních tabulích hledám praskliny
důvod pro vzlétnutí
potkanům se takový svět líbí
mně nikoli
tak si tu bdím a nesu ti
knihy
cigára, morgena a prášky na spaní
nedopadlo to podle osnov romantického snu
nebe miluje smog
protože za tři vteřiny obtočí tvar komína
ani netuším kolikrát to moje ruka vzdala
a stejně mě baví
foukat bubliny do nesmyslných vesmírů
a myslet na lidi kteří mě nikdy nepotkali
kteří mi nikdy neřekli ahoj já jsem tvá možnost
hledět do větví a nenápadně beze svědků
pít
a čeřit hladinu
17.01.2023 - 21:09Ano byt mit možnost hledě do větvi.
Venku už den spí a povidání z hlodavci
je nabidnuto uším.
Jsem jen větrem roztrhany plagát
přiběhu nesluším.
Cigarko jen tak vysi na rtu.
Kartu vynesl byla bidná.
Kouř odletěl tak zitra.
Co?Bude den.
Bubnovat déšť bude na dveře.
Nebo snad sluneční paprsek
víčka otevře
Venku už den spí a povidání z hlodavci
je nabidnuto uším.
Jsem jen větrem roztrhany plagát
přiběhu nesluším.
Cigarko jen tak vysi na rtu.
Kartu vynesl byla bidná.
Kouř odletěl tak zitra.
Co?Bude den.
Bubnovat déšť bude na dveře.
Nebo snad sluneční paprsek
víčka otevře
17.01.2023 - 18:28Dandy: Sasanka: vanovaso: Některým opožděně, některým záhy, moc děkuji za poslech, přečtení :)
13.08.2020 - 17:27a myslet na lidi kteří mě nikdy nepotkali
kteří mi nikdy neřekli ahoj já jsem tvá možnost
hledět do větví a nenápadně beze svědků
pít
a čeřit hladinu
Zvláště toto mě oslovilo,ale celá je pěkná.
kteří mi nikdy neřekli ahoj já jsem tvá možnost
hledět do větví a nenápadně beze svědků
pít
a čeřit hladinu
Zvláště toto mě oslovilo,ale celá je pěkná.
27.03.2020 - 16:16Audrey Diamond: Já děkuji za přečtení. Na NikdyKde se už dlouho chystám, zatím se ovšem nezadařilo přečíst, ale díky za připomenutí :)
24.03.2020 - 13:02Děkuji za fajný počtení :) ..a ráda bych Ti doporučila, jestli jsi již nečetla, NikdyKde Od Gaimana..nedávno jsem dočetla, moji první urbanfantasy..a je to moc vydařené ;)
21.03.2020 - 17:08holka.přes.ulici: Popravdě se s depresí poněkud potýkám, ale žádná vyložená beznaděj ani umírání se nekoná, jen o to víc tvořím, asi se to do toho musí nějak promítnout, přesto jsem se snažila ji psát s nadhledem a tak jak to vidím i bez zamlženého zorného pole. Díky moc za čtení, milý komentář, vše :)
21.03.2020 - 11:59Čím častěji ji čtu, tím víc jí rozumím.. a je drsná. Neveselá. V určitě části bych se nebála použít slovo deprese. Ale je tak krásná.
Ach, jak ráda foukám bubliny do nesmyslných vesmírů...
Ach, jak ráda foukám bubliny do nesmyslných vesmírů...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na předměstí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krátký sen o cestě k horám
Předchozí dílo autora : Dopis pro Lesanu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
