to je úžasné vyprávění.. hodně za mě řekl DDD a taron.. já jen dodám, že pokud se do tebe někdo zamiluje.. máš pak dvě možnosti.. zůstat dál v jeho blízkosti, což mu ne vždy pomůže.. anebo odejít.. co je lepší? krásný přátelský vztah jsi popsala..

Sluníčko moje, z tvého vyprávění o Dajkovi, jsem netušila, jak moc to bylo mezi Vámi krásné. Potom, co jsem si přečetla tuhle povídku, se slzami v očích už chápu, proč jsi jaká jsi...tak úžasná, chápající a hodná...těším se až si znovu sedneme a probereme kecy z práce a ze života. Záleží mi na tobě. A mám tě opravdu ráda.

Víš, s tím umíráním těch, kteří si to nezaslouží to může být i jinak. Možná, že si už právě zasloužili netrápit se tady. Když jsme se loučili s bráškou ( v jedenácti letech ho zabilo auto ), taky jsme se ptali: "Proč zrovna on, malý dobrácký klouček, který nikdy nikomu neublížil?" A kněz tenkrát řekl: "Takhle to ale není. Bůh si k sobě bere nejdřív ty, kteří jsou mu nejbližší. Pro ně je to odměna. I když pro ty, kteří tu zůstali je to tvrdé a nechápou to." Možná na tom něco je. Našim to strašně pomohlo. Vlastně nám všem.

Pěkně se mi četla.

Chápu tě. Měla jsem velmi dobrého přítele, který měl vážnou nemoc.

Někdy si říkám, jestli tu sílu v sobě dokážeme objevit opravdu až tehdy, kdy jsme v hajzlu..
A užívat života, když si člověk uvědomuje, jak moc je smrtelný.

Pravda do posledního písmenka. Asi není čím se chlubit, ale tohle je napsáno opravdu životem.

No..plně chápu tvé rozpoložení..i mě během 1,5 roku zemřeli 3 lidé takřka nejbližší...otec, jeho sestra, kterou jsem velmi milovala a bratranec...a ano, posouvá to dál, možná s otázkou proč ? -ale odhodí tě to někam daleko a ty najednou koukáš na svět jako cizí človek, neschopný chápat sebe, i druhé a společnost.
Určitě si nemáš co vyčítat...ano kamarádství se často mění v lásku, krásnou lásku a je správné, že jsi se nerozhodla hned, ale vzala to zodpovědně...ano, postižení lidé to mívají s láskou hodně těžké a umí milovat tak hluboce, že jim obyčený člověk jejich hloubku a opravdovost citů musí jen závidět..., krásně napsané...:)

Napsané dobře. Nakolik je to realita a nakolik fikce?

Ou ... Nikdy nevis ... Pekne