 |
 15.12.2007
59, muž |
komentáře k dílům uživatele :
24.01.2008 - 00:38
14Hodovali dva obři
a měli velký hlad
a lidé byli dobří
a měkcí akorát!
Když pominul hlad obří,
jeden se začal smát
řka: "Jsou v podstatě dobří!
Lidičky, mám vás rád!"
Druhý však, ten se přežral
a navíc polknul kost.
A tak se pěkně dožral
a řval: "Mám lidí dost!"
A z toho poučení
vyplývá, přátelé:
necpěte se jak obři,
svět berte vesele!
;o)))
a měli velký hlad
a lidé byli dobří
a měkcí akorát!
Když pominul hlad obří,
jeden se začal smát
řka: "Jsou v podstatě dobří!
Lidičky, mám vás rád!"
Druhý však, ten se přežral
a navíc polknul kost.
A tak se pěkně dožral
a řval: "Mám lidí dost!"
A z toho poučení
vyplývá, přátelé:
necpěte se jak obři,
svět berte vesele!
;o)))
23.01.2008 - 18:5910to teda anooooo....potkati snoby, i když na druhou stranu (pšššt, kdo z nás někdy trošku snobem i nebyl?.....)
22.01.2008 - 22:057Beznaděj, ta sama není,
těch kvítků je mnohem víc,
berou nám, čeho si cení
naše srdce a pranic
v růstu tom je neomezí,
ani péče zanedbaná,
háček v něčem jiném vězí:
je to duše rozervaná,
jež se sama štěstí vzpírá,
pěstuje raději splín,
naději, co neumírá,
ubíjí přístupem svým!
těch kvítků je mnohem víc,
berou nám, čeho si cení
naše srdce a pranic
v růstu tom je neomezí,
ani péče zanedbaná,
háček v něčem jiném vězí:
je to duše rozervaná,
jež se sama štěstí vzpírá,
pěstuje raději splín,
naději, co neumírá,
ubíjí přístupem svým!
21.01.2008 - 09:537hm...kytka beznaděje...že by jsi ve svých dveřích potkal Darmoděje?...
každý ho asi jednou potkáme...
každý ho asi jednou potkáme...
20.01.2008 - 18:587U kořenů beznaděje, často klíčí i semínka naděje, jen v záplavě těch ošklivých lupenů, si jich povšimneš až později, ale JSOU TAM!
Máš hezké metafory.
Máš hezké metafory.
17.01.2008 - 10:357všichni tu kytku máme v sobě....UŽ JSME SE TAK NARODILI...je na každém zda ji hýčká nebo UŽ JI PŘIJAL A NEMUSÍ SE TAK S NÍ VŮBEC ZABÝVAT...:-))..napsané to máš opět vzácně...:-)
16.01.2008 - 21:447myslíš, že to jde lehce, není to prosté.
když tak hezky prospívá a mohutní a roste...
když tak hezky prospívá a mohutní a roste...
16.01.2008 - 20:557otevři okno a vyhoď takovou kytku...život je příliš krátký na slzy, a přesto v něm jsou.....
16.01.2008 - 10:207Skoro jako kopřiva... mráz ji nespálí a slzy jí neuškodí... právě naopak ;)
12.01.2008 - 20:2511Ty to máš vždycky tak živé..:-)), do těch posledních teček jsem si já dosadila.."v krimu"...toš, co už se mnů...:-)
11.01.2008 - 16:3814a když rozmrzá tak pálí...
přeji ti jen samé slunce v duši...aby nikdy nemohl znovu zamrznout;)
přeji ti jen samé slunce v duši...aby nikdy nemohl znovu zamrznout;)
09.01.2008 - 18:5414Píšeš nějak jinak, než Tě znám. Až mne z toho mrazí...
Jsem kamikadze lásky,
bolest je pro mne nic,
zmírám pro hebké vlásky,
Tvé oči, něžnou líc!
A ze Tvých retů sladkých
rád přijmu prudký jed
Tvých slov jako sklo hladkých,
co proklají mne hned
jak s ostrým ostřím dýka
či meč samuraje,
vše, co se Tebe týká,
pro mne dost dobré je!
Jsem kamikadze lásky,
bolest je pro mne nic,
zmírám pro hebké vlásky,
Tvé oči, něžnou líc!
A ze Tvých retů sladkých
rád přijmu prudký jed
Tvých slov jako sklo hladkých,
co proklají mne hned
jak s ostrým ostřím dýka
či meč samuraje,
vše, co se Tebe týká,
pro mne dost dobré je!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
