 |
 06.01.2012
28, muž  0/3 |
komentáře k dílům uživatele :
10.09.2012 - 00:27
3První dílo? Tak to by šlo. Moje námitky jdou hlavně dvojím směrem
1. Stavba povídky. Pominu to, že v první části jsem objevil nelogičnosti – jsou to neskutečné „vize“, kde logika může jít stranou. Co se mi ale nelíbí, je to, že povídka obsahuje spoustu nezodpovězených otázek a děj příliš letí. Chtělo by to zpomalit a čtenáři prozradit něco víc. Takhle to vypadá, jako bys nám předhodil kapitolu někde zprostředka románu. Nevím odkud, nevím, kam, nevím, proč. Důsledkem bude jistě zvětšení rozsahu, což povídce určitě neublíží.
2. Vyjádření myšlenek. Tady je vidět, že ti chybí „spisovatelské řemeslo“. Spousta vět, ačkoliv nejsou gramaticky špatně, jsou špatně ze stylistického hlediska. Špatně se čtou, protože čtenář automaticky předpokládá „něco“ a ty mu podstrčíš „něco jiného“. Abych neteoretizoval: „Dýchal zhluboka a jeho dech se pomalu začínal uklidňovat.“ Tohle souvětí obsahuje dvě nesouvisející myšlenky a) dýchá zhluboka a b) dech se mu uklidňuje. Ta druhé věta ale nepřímo říká, že měl dech „neklidný“ asi zrychlený díky námaze při boji. Chceš – li vyjádřit, že se dech zklidňoval, měla by první věta obsahovat myšlenku o zrychleném dech. Ne hlubokém (spíš naopak, hluboký nádech = pomalý). Dýchal zrychleně (lapal námahou po dechu….), ale jeho dech se pomalu zklidňoval. K začátku „dýchal zhluboka“ by patřilo „ale jeho dech se stával mělčí a mělčí…“
Nebo: „Hnědé vlasy, které byly hrubě zastřižené a jindy splývající až k ramenům, měl nyní rozcuchané a slepené potem.“ Opět souvětí. Nejprve říkáš, že měl jindy vlasy hrubé a délky k ramenům. Nyní je ovšem má – jiné… tj ne hrubé? Ne stejné délky? Ty ale navazuješ, že jsou zcuchané a slepené potem… to se ovšem nevylučuje s hrubostí a délkou!
„Tmavě hnědé oči mu žhnuly vzrušením, když vytrhl černou čepel z dračí hlavy.“ – vypadá to, jako by o extra vzrušovalo vytrhávat čepele z hlav mrtvých draků. Ty chceš ale říct, že „Tmavě hnědé oči mu ještě stále žhnuly vzrušením….“
„Zbraň měla zůstat v oku ještěra, ale teď sama vyklouzla z očního důlku.“ – jestliže zbraň vyklouzla až teď – tj. když je drak po smrti, tak v době boje v oku zůstala!!!!!! A splnila očekávání. Pokus se ty věty po sobě přečíst jako nezaujatý čtenář. Zapomeň, co jimi ty jako autor říct chceš, a soustřeď se na to, co doopravdy říkají, jak je čtenář může pochopit.
3. A na závěr - občas ti ujede gramatika. Třeba tuhle větu: „Proto Dujorové nenosili brnění a mohli ihned s každého poraženého nepřítele sežrat prsty pravé ruky.“ jsem pro změnu dlouho nechápal vůbec. Pak mi došlo, že je to „gramatická chybička“, která mění smysl myšlenky. Má být „z každého“, že.
Nebo „Vyděl matné obrysy postavy,“ vyděl je příkaz o dělení – vyděl dvě čísla. Kdežto „viděl“….
1. Stavba povídky. Pominu to, že v první části jsem objevil nelogičnosti – jsou to neskutečné „vize“, kde logika může jít stranou. Co se mi ale nelíbí, je to, že povídka obsahuje spoustu nezodpovězených otázek a děj příliš letí. Chtělo by to zpomalit a čtenáři prozradit něco víc. Takhle to vypadá, jako bys nám předhodil kapitolu někde zprostředka románu. Nevím odkud, nevím, kam, nevím, proč. Důsledkem bude jistě zvětšení rozsahu, což povídce určitě neublíží.
2. Vyjádření myšlenek. Tady je vidět, že ti chybí „spisovatelské řemeslo“. Spousta vět, ačkoliv nejsou gramaticky špatně, jsou špatně ze stylistického hlediska. Špatně se čtou, protože čtenář automaticky předpokládá „něco“ a ty mu podstrčíš „něco jiného“. Abych neteoretizoval: „Dýchal zhluboka a jeho dech se pomalu začínal uklidňovat.“ Tohle souvětí obsahuje dvě nesouvisející myšlenky a) dýchá zhluboka a b) dech se mu uklidňuje. Ta druhé věta ale nepřímo říká, že měl dech „neklidný“ asi zrychlený díky námaze při boji. Chceš – li vyjádřit, že se dech zklidňoval, měla by první věta obsahovat myšlenku o zrychleném dech. Ne hlubokém (spíš naopak, hluboký nádech = pomalý). Dýchal zrychleně (lapal námahou po dechu….), ale jeho dech se pomalu zklidňoval. K začátku „dýchal zhluboka“ by patřilo „ale jeho dech se stával mělčí a mělčí…“
Nebo: „Hnědé vlasy, které byly hrubě zastřižené a jindy splývající až k ramenům, měl nyní rozcuchané a slepené potem.“ Opět souvětí. Nejprve říkáš, že měl jindy vlasy hrubé a délky k ramenům. Nyní je ovšem má – jiné… tj ne hrubé? Ne stejné délky? Ty ale navazuješ, že jsou zcuchané a slepené potem… to se ovšem nevylučuje s hrubostí a délkou!
„Tmavě hnědé oči mu žhnuly vzrušením, když vytrhl černou čepel z dračí hlavy.“ – vypadá to, jako by o extra vzrušovalo vytrhávat čepele z hlav mrtvých draků. Ty chceš ale říct, že „Tmavě hnědé oči mu ještě stále žhnuly vzrušením….“
„Zbraň měla zůstat v oku ještěra, ale teď sama vyklouzla z očního důlku.“ – jestliže zbraň vyklouzla až teď – tj. když je drak po smrti, tak v době boje v oku zůstala!!!!!! A splnila očekávání. Pokus se ty věty po sobě přečíst jako nezaujatý čtenář. Zapomeň, co jimi ty jako autor říct chceš, a soustřeď se na to, co doopravdy říkají, jak je čtenář může pochopit.
3. A na závěr - občas ti ujede gramatika. Třeba tuhle větu: „Proto Dujorové nenosili brnění a mohli ihned s každého poraženého nepřítele sežrat prsty pravé ruky.“ jsem pro změnu dlouho nechápal vůbec. Pak mi došlo, že je to „gramatická chybička“, která mění smysl myšlenky. Má být „z každého“, že.
Nebo „Vyděl matné obrysy postavy,“ vyděl je příkaz o dělení – vyděl dvě čísla. Kdežto „viděl“….
21.08.2012 - 15:363Je to moc zajímavý a pěkně napsaný, bohužel nevím proč, ale přímo mě to nezaujalo.. Nemyslím si, že je to tvojí vinou mám teď toho hodně rozečteného a přenášet se z jednoho děje do druhého je trošku těžší.. Ale jsem si jistá, že zda-li bude pokračování. Či jiný příběh bude to lepší.. Tak hodně štěstí v dalším psaní.
