Přeju, ať zakořeníš do těch správných míst, do lásky, která už (o sebe) nebude mít strach. Báseň je plná emocí a takové já mám moc ráda. :-)

vanovaso: človiček: slavek: Díky moc za zastavení a milé komentáře. Jsem v té fázi zakořeňování se, tak to není tak špatné ;-)

Hezky barvitě popsané pocity. A jak poznamenává vanovaso - snad zas bude líp...

Ve vichřicích nesílí jen stromy.

Život se zdá tak nějak konstantě nespravedlivý... :-) Ale zase přijde lepší čas. Snad.

Psavec: Díky!

Yasmin: Moc ti děkuji... no, zkušenosti jsou nepřenositelné a tyhle obzvlášť. Těší mě, že se ti líbí a že sis ji se mnou procítila.

Ta je...nádherná. Co se týče obsahu, určitě nejhezčí, co jsem od tebe četla (a dodatečně moc a moc gratuluju :-)) )! Být mámou je neskutečně úžasný poslání i dar (i když fakt náročný a těžký)...ale prostě...nad touhle básní se dojímám :-)...

Povedená, líbí se mi.

slavek: Díky moc. Nevím, jestli je to tak úplně báseň, ale už to moc neřeším, prostě vyjádřuji, co potřebuji... :-)

človiček: Děkuji, užívám. Máš pravdu, i ten rok tak rychle utekl a z malého miminka v bříšku je malý čím dál samostnanější chlapeček, který už skoro chodí, rozumí a projevuje svou osobnost :-)

vanovaso: Je! A jak roste, připadá mi to čím dál tím neuvěřitelnější... :)

Moc hezky napsané. A človiček má pravdu. Užívej si to, strašně to letí.

Užij si to,dnes už jsou mé dcery velké,ale včera jsem je klepal jemně po zádech, aby odříhly po kojení.Je to mžik.

Je to prostě zázrak ...

Ahoj, jen jsem se spustil k tvým kořenům. Myslím,že to budu praktikovat u starších autorů. Historie ukáže obrys, a pak se podívám na barvy současnosti. V 15 letech jsi hledala útočiště a pozornost.Dnes jsi poskytovatelkou bezpečí.A tvá touha po pozornosti změnila směr.Hodně zdaru.

človiček: Díky, človíčku...

Krásný bytosti se mají množit, Myslím tím duševní krásu.Kdyby láska měla jen pravidla.Dávno by jsme vymřeli.Hodně štěstí.

Yuki: To bych líp nevystihla! Děkuji.

Homér: ;-) ;-) ;-)