přidáno 10.01.2020
hodnoceno 10
čteno 1214(29)
posláno 0
Každý den
nový pocit
na stejném pozadí

vysoko nad rovníkem
už ani neslyším šumění oceánu

šššššššššš

to už si zase
prstem ukazují

lítost
pohrdání a
zapomínají

že moje (ne)štěstí je jen moje

čekáme tě

a zatímco občas vysílením zakolísá
láska v mém srdci

ta pod ním
sílí a roste
přidáno 14.12.2022 - 08:42
Sasanka: Jeee, děkuju, to mě těší:-)
přidáno 13.12.2022 - 18:57
Píšeš bezva, přidám si tě do své psanecké knihovny.
přidáno 15.10.2021 - 13:49
Pocitů mnoho vstávaji i ulehaji.
Pozadí jen zlehka měni svou tvár.
Pisek času tomu dává tvář.
Oceán může jen mlčet.
Nebo i řvát.
Kolébat mysl.
přidáno 26.02.2020 - 17:35
človiček: Díky, človíčku...
přidáno 14.01.2020 - 17:03
Krásný bytosti se mají množit, Myslím tím duševní krásu.Kdyby láska měla jen pravidla.Dávno by jsme vymřeli.Hodně štěstí.
přidáno 12.01.2020 - 01:38
Homér: ;-) ;-) ;-)
přidáno 11.01.2020 - 16:27
Dyť jsem to říkal. Tak ať je to zdravý!!!
přidáno 11.01.2020 - 15:43
Jiří Stratil: holka.přes.ulici: Děkuji...
přidáno 10.01.2020 - 10:42
Vlastně si nejsem jistá, jestli jsem tak úplně pochopila, o čem je, ale to mi vůbec nevadí. Já si tam svůj pocit našla :-) Díky!
přidáno 10.01.2020 - 10:34
Osud, avšak i naděje...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nezastavíš
Předchozí dílo autora : Staronová

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming