Nezastavíš

Včera byl den matek

všem se jim blahopřálo
a tak já jim taky

a pak najednou mi to došlo
zatřáslo to celou mou existencí
a trochu jsem se lekla jako tehdy v Ekvádoru při zemětřesení

že já už taky jsem (!)
jednou z nich
možná ještě malý kousek chybí
ale až se naplní ten poslední dílek času
už to bude úplně napořád

ještě jsme jedním
ale každý den rosteš a připravuješ se
na nezbytné oddělení

a zas je tu ten údiv
jako když z vrcholku hory pozoruješ nekonečný výhled do dáli
odkud se to bere
všechna ta krása

a jak je to možné
přivést na svět další bytost

říkám si jaký asi budeš
snad trochu jako já
a trochu jako on
a trochu svůj

jak je to možné
zrodit nový život

jen tak, z lásky

ne, nic víc fakt není

než skrze naše děti
na moment se stát bohy

cítím jak mě měníš
ve světě, který se na čas celý zastavil
tohle se zastavit nedá

život se zastavit nedá