Jsem fakt malej človíček

jsem fakt malej človíček
nemám hlavu na klíček
a jsem sám
jednou se vzepřu osudu
půjdu řečnit do sudu
a teď zpívat mám

no vím jsem sám
když barvy nebe ční
býváme srdeční
kusy lásky v sobě mám
a oblaka se hroutí
tebe to rmoutí

jsem fakt malej človíček
nemám hlavu na klíček
šroubuju se s tebou
i sám
někdy před naší koupelí
je teplá voda v prdeli
a pak se mám
hřejeme se vlasy svými
prohoď pádla skrze dýmy
až to dohoří
tak budu zase sám

jsem fakt malej človíček
nemám hlavu na klíček
jsem svůj
ve svým srdci tebe mám
a pokaždý zazpívám
tak mi neupluj
po řece úkolů
vzal jsem grády všem svým snům
a teď stagnuju
pošlu tu poštu blíž
pak rezignuju
budu zase sám