přidáno 12.12.2022
hodnoceno 4
čteno 384(10)
posláno 0
Tak trochu dnes nevím o čem psát
či jak má moje báseň vypadat
píšu jen proto že někde ve mně
nenápadně, velmi jemně
zárodky básní do lebky ťukají
a touží po tom
dostat se ven

tak jim k tomu prostor dávám
ač se trochu zadrhávám
nechám je ať si pohrají
vím že jednoho dne
dozrají
přidáno 15.12.2022 - 10:32
Tohle není špatné, jen bych dala přednost opravdu těm vyzrálejším zárodkům, než předehře básně.
přidáno 13.12.2022 - 07:44
Slova jsou mnohdy jako datel.
Jak jikra z ktere se vykulí plůdek.
Pak jen schůdem.
Ke stolu ,jak vino sklenku
nasytí.
Tak stránka slůvka zachytí.
Pokut se tak nestane.
Vitr je snad odvane.
přidáno 13.12.2022 - 00:37
Tvá duše v tichu zraje
závěj sněhu v tobě taje
struna se pak rozezní
zas v kráse najdeš souznění.
přidáno 12.12.2022 - 23:42
Až se vyklubou, to bude radosti.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zárodky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pochybná
Předchozí dílo autora : Neuteču

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming