LadyLoba: Díky za přečtení. Jak říkáš, kdo ví... a kdyby tě to zajímalo, doplnila jsem do sbírky ještě III.

Jarda468: Děkuji.

puero: Ano, podle takových not hrají všichni. Ale doba nabízí nepřeberné množství melodií a do určité míry si můžeme vybrat kterou z nich chceme žít, nebo si alespoň uvědomit, zda se nám ta naše vlastně líbí - a vystoupit z toho. Netoužím nikoho vytahovat... ale to neznamená, že pozorovat podobné příběhy z venku ve mně nevzbudí emoce. Zvlášť když je rána ještě čerstvá. Tak moc čerstvá, že je až neuvěřitelné, že u stejného člověka už se může odehrávat zase znovu ten stejný příběh, jen s trochu jinými kulisami... ty náušnice a příjmení mají funkci symbolu, ale zároveň ani trochu nejsou nadsázka.

Přidala jsem ještě III., která k nim symbolicky patří, byť jsem ji původně chtěla vložit samostatně. Ale vlastně tu myšlenku trochu rozvíjí, jde zase dál, emoce už nejsou tak rozbouřené.

Hezké. Mám stejné odpovědi jako Hanulka, až na bod 4), to co je přeci hlína :-) Tu vůni miluju. Ještě by to tedy mohlo být tlející listí, ale sázím na tu hlínu.

Mně se náhodou líbí moc. Forma i myšlenka, zvláštní tíha v ní je.

Tak tomuhle rozumím až moc dobře :D

Yana: impi: Děkuji!

Ano! Krásně poetické. A odneslo mě to… pryč.

Mlčeti Zlato: Psavec: Díky za přečtení i reakce.

LadyLoba: Díky za tuhle perspektivu. Myslím, že nemusí dojít do stejného bodu (i já s ním spíš experimentuju), ale je důležité si připomínat, že to lidi můžou mít různě a to je v pořádku:) A nakonec asi smutná je, jen jsem si to nechtěla přiznat.

Udělám či podělám, jojo :D Vlastně s ní dost souzním, tak díky.

LadyLoba: To jo, to je asi výstižnější, aspoň pro mě :)

Ta je výborná, to snad známe všichni. Tíha rádoby dokonalé doby, ten hnusný pocit, jsi vyjádřil skvěle. A mně tedy přijde dokonale rytmická, úplně ji slyším když ji čtu a to se mi u cizích děl moc nestává.

Au. Až lehce blivno je mi z ní, tak dobře je to napsaný, ten pocit se dokonale přenesl. Možná proto, že byť už jsem téměř zapomněla, jaké to je, znám ho... tak dík!

Váhání, no... celá já. Moc hezký napsané.

Líbí se mi ten nečekaný pohled, a přitom mu tak rozumím. Skvěle vyjádřeno, jak se člověku někdy i to krásné zdá ošklivé, když mu chybí ať už jakákoliv forma lásky.

Je krásná a moc jí rozumím, chvílemi objevuji podobné stavy, chvílemi vítězí zlozvyk. Fakt super vyjádřeno, bavila mě.

Dandy: Hanulka: Tak já nějak nevím, tahle vážně neměla být smutná :D je spíš o takovém vnitřním uvědomění, že si člověk může vybrat, co chce a co nechce a přijde mi celkem smířená. Ale možná se mi to tam nepodařilo dostat tak, jak jsem zamýšlela. Je mi fajn, hraju si se slovy i pocity… Každopádně díky za přečtení i komentáře!

Yana: Děkuji Yani! Potěšila jsi mě.

Hanulka: Děkuji za podporu, vždy to trochu dodá člověku naději.