Zajímavá forma. Zajímala by mě tvá inspirace. Něco v tom nacházím, byť v tom poetično je, váhám, zda je to pro mě ještě báseň, nejsem si jistá proč. Nakonec ji v tom ale vidím. Rozsypané řádky mi nevadí, ladí mi s těmi rozsypanými prkny hned v úvodu (a v závěru vlastně taky).

Za mě umně vložený sem tam rým není vázaný verš. Tak to mám naopak nejradši. Je skvělá, díky.

Už ten první řádek, joo. Super a dík, když je život hořký, ráda o tom čtu i jinde.

Líbí se mi, ale musím souhlasit s orionkou. V duchu jsem si ji upravila a vychutnala si ji pak mnohem víc.

Těžká, ale zajímavá.

Myslím, že staroegyptský bůh slunce by mohl pomoci:) Je to super, i ty nespisovné výrazy mi tam ladí.

Souhlasím s homérem, že básnicky by se to mohlo trochu doladit. Ale je to takové upřímné, autentické a té náladě víc než rozumím. A mám raději toto než rýmovačky. :) Jo a ten kaštan v kapse!!! Nosím taky. Nejlepší antistres.

mannaz: Děkuju!

Trochublázen: A to je právě takový mýtus. Nemusí… klíč k přežití vidím spíš právě ve snaze to přijmout. Že některý věci člověk nezmění.

Dandy: Co bych dala za trošku ošumělosti, normálnosti nebo i nudy:) Ta tam šeď asi trochu mystifikuje. I tak děkuji.

puero: A vítej zpět, puero.

puero: Nebo nemělo existovat… tak. To mi trochu dodalo naději, že přeci jen ji někdo rozklíčoval. I kdyby ne, ústřední motiv a jeho zdánlivou neobvyklost v dnešním světě jsi zachytil. Ono vlastně není divu, že je pro lidi nepochopitelná. Je to přímá úměra k tomu, kolik lidí skutečně dokáže pochopit nebo vůbec ví o existenci situace, o které tam píšu. Nepochopení čtenářů víceméně odpovídá nepochopení v reálném životě.

Homér: Díky za rozšíření obzorů, o takovém bizárku jsem neměla ani ponětí. Já měla jednu nečitelnou s cukajícíma koutkama, pak Umbridgeovou a jednu spící. Jojo, jaro daleko, někdy už po podzimu přijde jen zima.

ukrytá v máku: To mě moc potěšilo, děkuji…

bludička: Moc děkuji bludičko:)

Nádherně popsaná rozpolcenost. Umíš to vepsat do slov velmi lehce. Líbí se mi ta křehkost, poetično.

Líbí se mi, jen ten závěr pro mě malinko zase rozmělnil tu pointu. Ale zase to má něco do sebe, člověk má pocit, jako by mi to někdo jen tak mimoděk vyprávěl.

Ta je skvělá!

Tohle je vizuálně moc hezký obraz. Pocitově trochu studí.

ukrytá v máku: Orionka: Psavec: Děkuji, že jste ji četli.