líbí se mi, je to procítěné...

ten obrázek dokonale dokresluje atmosféru...

nemůžeš vědět, že ji nepoznáš, přijde, až to budeš nejmíň čekat...

bohužel taky musím souhlasit s Aliwien a s prostějankem... možná by bylo lepší nepsat to celé přímou řečí...

líbí se mi, naprosto mě dostala

moc se mi to líbilo, úplně jsem si představila, jak tam stojí na té pasece klepe se strachy :-)

je to poutavě napsané, dokázala jsem se do toho vžít a jak je to prokládáno tím pokojem... líbí se mi to

taky mi to přijde známé... pocity jsi dokázal vystihnout přesně...

to je hodně smutný... ale pro každého určitě láska je, jen někdy trvá, než ji najde... hlavně neztrácet naději.. i když to se lehce říká, já vím...

kéž by to tak snadné bylo...

pobavilo mě to, možná mám i tip na autora :-)

taky se mi líbí, možná že i vím, kdo je autorka

pěkně zachycený pocit

souhlasím s ostatními, opravdu krásné

souhlas, bolí to...

To vítání a loučení je popsaný dokonale, naprosto jsem se do toho dokázala vžít. Jinak se mi líbí celá povídka, samozřejmě :-)

je to silný, upřímný... a jako brak mi to nepřijde, líbí se mi ;-)

Souhlasím s Aliwien. Námět je dobrý, ale konec bych změnila, i když to je můj problém, prostě nemám ráda, když se někdo řeže... Ale hlavně by to chtělo opravit mezery za čárkami a uvozovky....

no co k tomu dodat..? možná jsem v tom taky našla kousíček sebe, a souhlasím s prostějankou, vnitřní krása je taky důležitá, i když na tý vnější taky záleží (tady se hodí tvoje bohužel-bohudík :-) ) každopádně povídka se mi líbí a to jak se prokládána básničkou taky.. mám pocit, že už jsem ji kdysi četla na literu..

jo, silná je, hlavně ten konec se mi líbí..