Vladan: Na jednu stranu tvrdíš, že si porotce nebude nic domýšlet a na stranu druhou zase píšeš, že si bude domýšlet existenci pistolí ve světe, kde už mají ocel - jakoby bral za suverénní fakt, něco, co si jen domyslel a podle toho to soudí. Takovým způsobem bychom se mohli dostat ke kritice naprosto všeho - od biologie jednotlivých ras až ke vzniku samotného toho světa, protože to tam není a porotce, který by to náhodou chtěl vědět (stejně jako by náhodou někdo chtěl vědět proč nemá pistoli, ačkoliv o pistolích nebyla vůbec řeč a je to pouze čtenářova domněnka), by za to dal body dolů.

Postava se chová nelogicky? Takoví už holt lidé jsou. Nikdo není dokonalý, zvlášť v takové situaci, kdy se jedná o arogantní postavu.

Zase s tím hraním, ano hraje si s ním, ale nemá takovou moc aby vstal a s tou zbraní žongloval, proskakoval ohnivými kruhy či jiné vylomeniny ke směšnění. V rámci svých možností dělal vše, takovou převahu neměl.

Motiv postavy je jasný a dává smysl, ale samozřejmě pokud si člověk bude domýšlet opět to, že by měl být vrah naprosto emočně stabilní (což není v povídce vůbec řečeno a všeobecný kodex vrahů nejspíše neexistuje), tak ten to bude považovat za nesmysl... ale není zde o psychice ani zmínka. A vrah klidně emočně nestabilní být může. Možná by to nebylo nejvhodnější, ale proč ne?

Pokud takový porotce existuje, (s tou svíčkou) tak bych to považoval za chybu porotce, či pořadatele soutěže. Můžeš namítnout, že v dané soutěži jsou jejich slova to nejsvatější... na druhou stranu by tam takový porotce teoreticky vůbec neměl být, nebo minimálně to mi říká zdravý rozum. Pokud je praxe jiná.. tak je to asi špatně a být autorem, tak bych se tvrdě hájil.

Jinak k těm orlům jen tak v meziřečí. :D Já už si to nějak extrémně nepamatuji, ale nebyl ten sněm, až po tom, co se utkal se Sarumanem a od něj právě použil k přepravě orly? Každopádně minimálně Gandalf o nich musel vědět, přece nežil tolik let, aniž by si toho nevšiml. :D

Vladan: Ano, proto jsem do soutěže taky nešel, omezený počet znaků mi v tom bránil a tady jsem udělal chybu, jak jsem napsal dříve, že jsem to dále nerozepsal.

Um'ané nejsou tři ve velké tisícové armádě, ale třeba vedou skupinu dvaceti zkušených lidí, která by vesnice dokázala bez problému vydrancovat. Ale to jsou všechno detaily, které se hodí do 1000 stránkové fantasy. Stačí vědět, že to oni (zvlášť jejich vůdce) mají na svědomí. Kdybych psal obrovský román, tohle vše by tam bylo - ale pokud jsme u schémat, tak zrovna by měla být povídka přímá v ději a neodbíhat. A tohle není nutné odbíhání. Důvod napsán byl, někdo nad tím může hloubat, říct si že proč jde po třech z pěti milionu? Nebo jak to jen ti tři dokázali? A někoho to zas nebude zajímat, protože děj to nijak nemění.

Ano, v některých věcech se dá říct, že postava je amatér, viz. třeba nová zbraň, ale to si postava uvědomuje. (Třeba to dělá pro pocit "čisté zbraně", ale není to důležité pro průběh děje a tím jsem se řídil.) Ale nepovažuje to za chybu, přesto je to jeho chyba. Kde je řečeno, že postava musí být dokonalá a myslet na vše? Dále, patří k nejlepším vrahům, ale tohle je pouze jen jedna vražda, která byla vyhnána do extrémů poslední šancí. (= čest vraha splnit vždy úkol) Není zde vyobrazeno jak si vedl někdy jindy, Barcelona se taky považuje za jeden z nejlepších fotb. týmů a stejně dokáže udělat chyby z pohledu diváka a prohrát.
Pravou sílu nepřítele neznal a podcenil. (viz. předchozí komentáře)

Emoce nevznikly po letech, projevili se až teď, až narazil na následky toho, co dělali. (což nejsou roky ale rozpětí týdnů/měsíců, kdy je začal pronásledovat) Předtím se mohl těmhle věcem vyhnout a nikdy je nepotkat a proto byl emočně stabilní. Opět, zase jeho chyba.

Proč um'an nekoupal, nekousal, nic, tak to je jasné a uvědomila si to i hlavní postava před tím. Hrál si s ním.

Nevím, jestli jsem zmínil, že to byla fantasy/scifi soutěž. A tam doufám, že porotce, co by si hrál na historickou přesnost, nebyl. :D Každopádně opět to jako autor můžu odůvodnit, pistole jsou, v oficiálním souboji se ale nepoužívají. ("Používaly se pouze sečné zbraně" a do zámku je s pistolemi nepouštěli. ) Nebo ve světě, kde je magie je výhodnější používat magické ochrany a přes ně se střely nedostanou. Ale tohle už je prázdné obhajování, pistole nejsou - je to jen fantasy a tam se s tím počítá, že historie jde stranou. Klidně mohla být ocel vyráběna magicky, či úplně jiným fantasy způsobem, ale popisovat v povídce detaily výroby fantasy oceli... možná až mi dá nějaký vydavatel těch 1000 stránek. :D

Jinak samozřejmě uznávám, je tam plno děr... na druhou stranu třeba takový nejznámější fantasy a světově nejuznávanější Pán Prstenů šel logicky vyřešit hned v prvním díle, jak to bylo krásně ukázáno v jednom parodujícím videu na YT - Gandalf si zavolal orly a společně hned odletěli do Mordoru a prstenu se zbavili během pár dnů. A to je jen jeden případ z mnoha, kde fantasy nedává a nemusí dávat logiku. Stejně jako mnoho jiných uznávaných děl.

Vladan: Dobře, tykání. :)

Jak jsem psal, měl naději 50/50. Tzn. že to není boj, do kterého by se nikdo dobrovolně pustil, ale tady převládly emoce, touha po pomstě za svou zemi. Věc, kterou by vrah neměl znát. A taky chyba za kterou draze zaplatil.

Kdybych se právě někdy dočkal toho širšího popsání, tak bych vyobrazil Svobodné království jako zbídačenou zem po prohrané válce, která nemá funkční obranu, málo mužů a tak tihle nájezdníci naráželi na nulový odpor ve hraničních oblastech - zabíjeli v podstatě starce, starší chlapce, ženy a děti a nikdo se jim nedokázal postavit v otevřeném boji. Navíc neplundrovali pouze ve třech, ale ve větší skupině s žoldáky. Takže nebyl nikdo, kdo by znal sílu právě tohoto protivníka v boji jeden na jednoho. (=krom jeho nejvěrnějších společníků se kterými cvičil, kteří by ale neměli důvod to někomu vykecávat.)
Všeobecně je pravda, by se našlo plno lidí, kteří ví jak um'ani bojují... ale když jdeš někoho zabít (pouze teoreticky :D), tak se taky neptáš obecně na boj s lidmi a nepřeneseš to konkrétně na tu jednu osobu. Znal styl boje a obecně věděl, že soupeř bude dobrý. Muselo to stačit, jinak by se šance nemusela vyskytnout nikdy. A pak přichází právě ta poloviční šance, jak moc dobrý.

Vladan: Děkuji za hodnotný komentář, jsem za něj moc vděčný. Samozřejmě, proti gramatickým chybám a stylistickým nic nenamítám, zde máte pravdu a ještě jednou musím poděkovat za jejich upozornění. Rozhodně na to budu dávat příště pozor.

S tím mečem jsem to špatně odhadl, zde jsem vycházel z mylných informací - každopádně se stále jedná o fantasy, takže hlavní postava by mohla mít "nadlidskou" sílu aby takový meč udržela a používala obratně jednou rukou.

Oceli se samozřejmě nepohybují, pouze to bylo myšleno tak, že se s nimi jinak zachází. (="Mají své vlastní pohyby, které jejich držitelé používají, oproti jiným mečům.")

Co se týče té postavy. Hlavní postava um'any sledoval několik týdnů a šel po nich z větší částí skrz emoce. Bohužel povídka byla původně psána pro jednu soutěž, kde byl omezený počet znaků a tak jsem musel některé pasáže vynechat, anebo je nějak nahradit. Udělal jsem však chybu, že po tom, co jsem nakonec nesoutěžil jsem povídku nepřepracoval, jak jsem to měl původně namyšlené a pouze jsem přidal pár vět. Ale zpět k hlouposti postavy - um'any sledoval a zjistil si informace, které se mohl dočíst - způsob života, styl boje. Ale osobně je nikdy nepotkal v tváří tvář a ani je neviděl bojovat. Hlavně skrz to, že je to téměř vyhynulý druh ("který se dá počítat na desítky jedinců."), který se ukrývá ve svém malém království v horách, přibližně v počtu 300. To ale ostatní druhy neví. Jen ví, že takřka vymřeli skrz válku. Takže rytíř nemá páru, jak moc jsou doopravdy silní. On sám byl mezi lidmi mistr a tak si myslel, že na to v přímém souboji má. A i během souboje mu tyhle myšlenky převládaly. Dále tenhle souboj byla poslední možnost, jak se ho zbavit - jediné místo, kde byla oběť "sama" na souboj. A pointu většina lidí čeká, že to dopadne nějak nečekaně - tím pádem se neočekávaná pointa stane očekávanou a očekávaná neočekávanou. Mohlo to skončit výhrou, nebo porážkou - většina lidí předpokládá výhru, ale proč? Postava se nejlépe připravila jak mohla, patřila k nejlepším z nejlepších, ale soupeř byl prostě napřed, to hrdina nevěděl, měl šanci 50/50, že narazí na horšího, či lepšího, s tím do toho šel.

Osobně nejsem zastánce zažitých schémat, autor by měl psát pokud možno svým způsobem, dat do toho sebe, být osobitý, nesnažit se napodobit 1000x viděné.

Skvělá pointa! :D

No, o hrubkách vím. Věřil jsem Wordu a na konci povídky nebylo žádné slovo rudě podtrženo. Bohužel neopravuje shodu přísudku s podmětem, rozhodně se na to ještě podívám. Zvolil jsem také "mladší" styl psaní a je tam plno nespisovných, slangových slov. Jinak Vám děkuji že jste vydržela až do konce!