Ták. A bude tančit, jak chlap bude pískat. Dobře tý.

Odpočinul jsem si u ní. A opět s sebou mrskám na mělčině a doufám, že mě někdo zvedne, dokud Sluníčko nezačne stoupat do korun.

Hmm asi to báseň je. Orionka by namítla, že sotva, když tam není žádný rým, ale myslím, že chápu odkud pramení tvoje nedůvěra - nějak tam chybí ten tolik typický básnický obraz, něco slovem začarovaného. Jakási těžko uchopitelná ingredience poezie.

Samota je dost možná spíše prozření z falešné iluze, že sama někdy taky nejsi. Potřebujeme přípojku do neokortexu, připojit se na matrix a nějak sladit svoje potřeby s úlem. Užívej si přirozenost stavu osamění. Všechno v přírodě (snad kromě dětí) je samo. Na všechno.

Hm, básnicky hutná záležitost. Romantizující slovník - dost nemoderní věc, ale leckomu sedne, a nad kdečím se čtenář šprajcne a přemýšlí, je-li to vůbec možné, tak říci. Třeba ten konec písním labutím, to se mi líbilo, je to obrat, který se jen tak nevidí, ale je to divné. Labutí písnička je jen jedna. Havrani, smrt, prokletí... kýčovité symboly, atmosféra se dá naladit i modernějšími postupy, hádám ale, že to už je dost nad původní záměr. Záměr vyjádřit svoje pocity.

Poněkud přeceňuješ psanecké umění, ale je to milé.

Žlutá je veselá, radostná barva, žlutá je barva mládí pelešícího se v řepce. Ale za ty lišky-pampelišky... jednak to zní divně, jednak se to tam vůbec nehodí. Aj tou žlučí básnička, jinak hravá kysne.

Islám je programové náboženství no. Negramotní jsou snadné oběti. Proto taky nerad vidím, když negramotnost (hloupost celkově, degeneraci apod.) někdo obhajuje. Hloupí lidi trpí a je to tak správně. Ti chytřejší dovedou vidět trochu dál a vymyslí, jak se zařídí. Jó, kdyby se tak dalo proti Talibánu, Al Kajdě, Islámskému státu a dalším bojovat vzděláním,... byl by to zatraceně dlouhý boj, ale skončil by definitivním vítězstvím no ne?

Jo, Akvinského si taky pamatuju, to je pravda. Ale on těch znaků vyjmenoval dost na to, aby byla v podezření každá druhá žena. My se na univerzitě učili něco trochu jiného. Sotva můžeš soudit dobu bez pramenných důkazů. Popravdě, kdyby se ti lidi na mučení nepřiznali, nebyli by dopadli tak jak dopadli. A navíc byli neuvěřitelně blbí a pověrčiví, zvlášť ženské. Nechávali si hádat z ruky, kradli v kostele hostie a dávali je dobytku, protože si mysleli, že jej někdo uhranul, vařili si nápoje lásky a jiné dryjáky... už jen za tyhle nesmysly si paranoidní dobu temna zasloužili, nemyslíš?

Já slyším o honu na rusovlásky poprvé a to jsem historik. Co se pak dělo s rezavými muži? A je jich víc než žen, které přežily hony na čarodějnice? Řekl bych, že taková statistika asi neobstojí. Ryšavec se klidně narodí v rodině blonďáků, nebo brunetů... prostě geny. A že byly v severských oblastech na hranicích častěji rezavé ženy než na jihu Evropy? Bodejď. Ryšavých Italek nebo Španělek moc nenajdeš. Nemyslím si, že vlasy hrály nějakou roli.

No.. co já vím. Genům nerozumím.

Spíš v tom budou geny orangutanů.

Setina milionu není zas tak málo. Jinak než kopyty to skončit taky mohlo, ale tak nějak jsem očekával, že ten rým pýtá-pyta si žádá jakoby předmětný návrat k tomu koni, no. Zajímavý počin.

To je hned jiná úroveň poetické imaginace. Básnický obraz naruby. Ou, Ruby, nechtěj mi mouchu brát.

Zajímavé. Lehké téma, Tome. Ale u tebe se opravdová volnost těžko hledá, máš svázanost a pravidla až moc rád. Aspoň mám ten dojem.

Sněž! Hehe, taková klimatická posmutněnka se ti podařila. Každopádně zajímavý básnický obraz je v tom sněž.

Jak zákon káže, že.

No! Konečně zas nějaký povedený experiment.

Velmi folková záležitost.

Jedno by se měli naučit všichni básníci na světě: politika zabíjí dobrou poezii. Neexistuje na světě angažovaná básnička, která by byla dobrá. Jestli chce někdo psát verše o politice, tak je rozhodnut psát špatně. Nikdy to nikdo neuměl. Ani Bezruč, ani Heine, ani Kryl, dokonce ani Nohavica neumí napsat dobrou politickou básničku, tohle prostě nejde. Tak proč se o to pořád někdo pokouší?