|
(Poetry Fox process)
 29.03.2016 3 1134(15) 0 |
Hlasy
jak tok ranního slunce
doráží na tebe
naostřeným kopím
Slova zkroucená
věčným narážením
na překážky
nerozuměl
nepochopil
a jak chameleon
už nachmelený
barvy mění
už ani abecedu neodříká
Á či ÍÁ...
a jak osel
co nemůže už dál
volá to SOS
volá ÍÁ... ÍÁ...
jak tok ranního slunce
doráží na tebe
naostřeným kopím
Slova zkroucená
věčným narážením
na překážky
nerozuměl
nepochopil
a jak chameleon
už nachmelený
barvy mění
už ani abecedu neodříká
Á či ÍÁ...
a jak osel
co nemůže už dál
volá to SOS
volá ÍÁ... ÍÁ...
Ze sbírky: Žába po špičkách jdoucí
29.03.2016 - 20:43Tady je poslední dobou zvýšená koncentrace lišek. ÍÁ, foneticky i já, nebo í-á? Ona je to hezká vrstva navíc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ex lex : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Obraz
Předchozí dílo autora : Trudný život myšího baletního mistra
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
